Naše zvířata

nejznámější z leguánů, leguán zelený má silné nohy, dlouhý ocas, hřeben ze zubovitých šupin na hřbetě a dospělí jedinci také velký lalok pod bradou. Tělo je nejčastěji zelené nebo našedlé, ale v mnoha lokalitách jsou běžnější jiná zbarvení, včetně téměř černého nebo namodralého a dakonce i oranžového, načervenalého nebo růžového.

nenáročný a poměrně odolný druh měkkého korálu, polypy mají béžovou, šedou nebo hnědlou barvu a osm chapadel. Schránka (to co z korálu vidíme) je sice "kožovitá", nicméně pevná - nepružná

Gepard je jediným druhem svého rodu, vytváří 6 poddruhů (z toho 2 asijské), jinak je ale jeho systematické zařazení předmětem sporů - po dlouhá léta byl v samostatné podčeledi, v nové systematice byl  zařazen mezi malé kočky (k nimž má blíže než k velkým), v současné době je opět upřednostňovaná verze, kdy není gepard ani mezi malými, ani…

Jeden z nejkrásnějších bažantů - samec je celý kovově lesklý, má zelenou hlavu modré a fialové tělo a měděný ocas, samice je nenápadně zbarvená do hněda s černými proužky a svělým krkem. Samec má na bažanta celkem krátký ocas a na hlavě nápadnou chocholku. Mezi chovateli patří k oblíbeným okrasným ptákům.

Klokan Greyův je obecně považován za nejelegantnějšího klokana. Měl výraznou obličejovou masku, tmavé konce všech končetin a střídavé tmavé a světlejší pruhy přes záda, přičemž barva i textura se lišila podle lokality, sezóny i u jednotlivých klokanů. Měl velmi dlouhý oces (téměř jako tělo).

zelená ještěrka se světlými bílými nebo namodralými skvrnami, tenkým dlouhým ocasem, dlouhýma zadníma nohama a hřebenem na hlavě, hřbetě a ocasu.

Má vřetenovité tělo, spodní výsuvná ústa se dvěma řadami požerákových zubů a jedním vouskem v každém koutku. Hřbet je hnědý až hnědozelený, boky světlejší - žlutavé s tmavými skvrnami v řadě za sebou. Břicho je světlé - až bělavě namodralé. Hrouzci z čistých řek bývají barevnější.

Miniaturní německé plemeno domácího prasete, které si získává stále větší oblibu coby domácí mazlíček. Oproti běžnému vepři je nesrovnatelně menší, přítulné a lze je chovat i v bytě. Miniprasata mají narozdíl od prasat rovný (nikoli stočený) ocásek.

Jeden z nejběžnějších bažantů nejen v zoo, ale i v soukromých chovech. Samec je téměř celý bílý s drobným černým čárkováním, jen břicho a temeno hlavy má temně modré až černo-fialové a okolo očí ma červenou skvrnu. Samice je nenápadně zbarvená celá do hněda. Samci jižních poddruhů jsou obecně více do šeda.

Středně velký papoušek, který byl poprvé popsán roku 1674. Měl nápadný červený zobák, šedou až šeříkovou hlavu, bílý pruh na ocase a zbytek těla v různých odstínech hnědé nebo šedo hnědé barvy.