Labe

Každý ví, že je Labe největší českou řekou, že pramení v Krkonoších a republiku opouští v Severních Čechách u Hřenska nebo, že se v Německu vlévá do Severního moře. Většina lidí zná i další fakta a podrobnosti, přesto zůstává mnoho údajů, jež nepatří do souboru vědomostí běžného člověka. Některé z nich jsou rozhodně i velmi zajímavé. Labe je dostatečně fascinující řekou i souborem ekosystémů, abychom se jím zabývali podrobněji ve faktech.

Povodí LabeZákladní číselná data:

• délka toku 1.094km, z toho 358,3 km v ČR
• rozloha povodí 148.268 km2, z toho 49.933 km2 v ČR
• pramení v nadmořské výšce 1387 m a republiku opouští ve 115 m.n.m.
• průměrný roční průtok je 308 m3/ s na česko-německé hranici a 870 m3/s v ústí do moře

Zajímavosti:

• Labe je největší i nejdelší českou řekou, nikoli však nejdelší na území ČR, pokud bychom brali v úvahu jen českou část Labe, pak bude překonáno Vltavou

• největším přítokem Labe je oficiálně Vltava, ve skutečnosti by však měla být situace obrácená – Labe by mělo být přítokem Vltavy... Obvykle se za přítok považuje řeka, která je v místě soutoku kratší a má menší průtok – tedy Labe

• v místě soutoku je tedy Vltava větší řekou (délka 430 km, průtok 150 m3/s) než Labe (235 km, průtok necelých 100 m3/s), podle obecně platných zásad by se tedy i část tekoucí od Mělníka směrem do Německa a Severního moře měla jmenovat Vltava, nikoli Labe. Za to, že je tomu naopak, vděčí Labe Keltům, kteří tak historicky pojmenovali řeku i za soutokem.

• Vltava má v místě soutoku průměrný roční průtok vody 150 m3/s, druhým největším přítokem je německá Sála (117 m3/s), třetím Havola (103 m3/s), čtvrtá je Mulda (75 m3/s), všechny ostatní přítoky jsou pod 26 m3/s

• v Evropě je Labe 14. nejdelší řekou a v celosvětovém měřítku se nachází v první dvoustovce – mezi 120. a 180. místem - přesnou pozici nelze spolehlivě říci, jelikož se obvykle celosvětové tabulky uvádí pro skutečné řeky (nikoli pro řeky jak jsou v mapě), v tomto případě to znamená pro řeku Labe – Vltava, tedy od pramene Vltavy (přesněji Teplé Vltavy, která se zpočátku jmenuje Černý potok), přes Mělník po ústí do Severního moře. Podobných „omylů“ je ve světě více, některé řeky mají po soutoku dokonce třetí jméno - interpretace není jednotná, proto ani není jednotné ani pořadí nejdelších řek. Samotné Labe (bez Vltavy) by bylo cca mezi 150. a 240. pozicí a naopak Labe-Vltava by v rámci Evropy poskočila o dvě příčky (na 12. místo)

• původní tok Labe byl o 120 km delší, ale v průběhu let bylo koryto zkráceno různými úpravami (např. izolací koryta od záplavových zón a zánikem meandrů)

Evropská povodí• Povodí Labe je čtvrté největší v Evropě, leží na území 4 zemí (kromě ČR a SRN také v Polsku a Rakousku) a je obýváno téměř 25 miliony lidí.

• skutečný pramen Labe je jinde než turistické místo označované jako Pramen Labe. Pro turistické účely byl symbolický počátek řeky zřízen na Labské louce v podobě skruže s přítokem a odtokem vody, lavičkami, kamennou stěnou s vyobrazením symbolů měst, jimiž Labe protéká atd. Skutečný pramen se však nachází o několik stovek metrů severozápadně, na místě, jež je veřejnosti nepřístupné z důvodů ochrany přírody.

• Labe je jednou z mála (dokonce údajně jedinou) českou řekou, která nemá jméno ženského rodu (ačkoli německé Elbe již v ženském rodu je). Německy se jmenuje Elbe, dolnoněmecky Elv, lužickosrbsky (dolnolužicky i hornolužicky) Łobjo.

• podle jedné teorie dali řece jméno Keltové – nazývali ji „elb“, což znamená prostě řeka nebo velká řeka. Podle druhé teorie pochází jméno z antiky - Labe bylo latinsky nazýváno Albis, což znamená bílý, světlý nebo čistý. Z tohoto názvu vzniklo germánské pojmenování Alba a poté přesmyčkou Labe.

• podle Labe je nazýváno již vymřelé slovanské etnikum – Pololabané, či Polabští Slované a stejně tak jejich řeč Polabština. Ve středověku žili na území dnešní SRN mezi Labem a Odrou.

• údolí Labe a jeho okolí se neformálně nazývá Polabí, to však není nikterak územně vymezeno, proto se za v mnoha případech Polabím nazývá jinak velký úsek podél řeky, nejčastěji je to však část toku mezi městy Jaroměř a Litoměřice nebo Lovosice (od soutoku s Úpou zhruba po soutok s Ohří).

• půda v Polabí patří mezi zemědělsky nejhodnotnější v republice, proto je jeho nejúrodnější, tedy dolní část nazývána Zahrada Čech. Ani tento termín však není územně vymezen. Obecně se jedná o dolní Polabí a dolní Poohří – v nejširším pojetí okresy Litoměřice, Louny, Mělník, Kolín a Nymburk, častěji jen první tři okresy a v nejužším výkladu jen samotné Litoměřicko.

Poslední levostranný přítok Labe v ČR - potok KlopotPoslední levostranný přítok Labe v ČR - potok Klopot• posledním přítokem Labe v ČR je říčka Kamenice, která se vlévá v Hřensku, posledním levostranným přítokem je potok Klopot tekoucí přímo po státní hranici

• u Severního moře je Labe zakončeno 100 km dlouhým tzv. estuárem či estuáriem, což je protáhlé ústí nálevkovitého tvaru, kde se vyskytuje příliv a odliv a také brakická (smíšená – sladká i slaná) voda. Mořský příliv je na Labi znatelný až do vzdálenosti 160 km.

• Labe je významnou lodní cestou, v ČR vodní doprava na Labi a Vltavě existuje prokazatelně již od doby bronzové

• Labe je splavné od Severního moře po Pardubice (974 km), pro námořní lodě do Hamburku (druhý největší přístav Evropy). Systémem kanálů je pro lodě spojeno s Rýnem, Odrou, Vezerou, Emží a Baltským mořem.

• od roku 1929 do roku 2028 má ČR na základě Versailleské smlouvy v Hamburku na Labi pronajatý námořní přístav Moldauhafen (Vltavský přístav) o rozloze 30.000 m2. Přístav sloužil Československé, poté České námořní plavbě a také ČSPLO (Československá plavba labsko-oderská), později ČSPL (Československá plavba labská). V současnosti není využíván.

• Labe (v úseku od Mělníka) je jedinou oficiální mezinárodní vodní cestou v ČR

• největším městem na Labi je Hamburk, poté Drážďany, Magdeburk, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Pardubice atd.

• na českém území je na Labi asi 60 vodních elektráren (a další jsou v plánu), okolo 130 mostů a lávek, zřejmě jen 8 přívozů (a asi 30 zaniklých).

• v ČR protéká dvěma národními parky (KRNAP a Českosaské Švýcarsko) a dvěma CHKO (České středohoří a Labské pískovce), v SRN také dvěma NP (Saské Švýcarsko, Šlesvicko-Holštýnské Wattové moře), třemi biosférickými rezervacemi (Střední Labe, Brandenburské Labe a Louky údolí Labe, které bylo dříve, necelý rok, národním parkem).

• řeka je důležitou přírodní lokalitou s výskytem mnoha druhů ptáků, savců, obojživelníků a ryb. Co do ichtyofauny je na české straně možná trochu překvapivě, přesto zcela jednoznačně nejhodnotnějším a druhově nejbohatším úsek od Ústí nad Labem po státní hranici, druhým velmi hodnotným je úsek mezi Hradcem Králové a Pardubicemi.

• české Labe je poznamenáno četnými stavebními zásahy (elektrárny, přehrady, zdymadla, jezy...) tvořícími příčné překážky pro rybí populace, v důsledku toho prakticky zanikla rybí pásma. Německé Labe je naopak bez jediné elektrárny a téměř 600 km od hranic až do Geesthachtu (před Hamburkem) bez zdymadel, jezů a dalších překážek, je volně tekoucí řekou s typickými rybími pásmy.

• Ochrana přírody funguje od roku 1993 na mezinárodní úrovni prostřednictvím MKOL (Mezinárodní komise pro ochranu Labe, německy IKSE – Internationale Komission zum Schutz der Elbe) sídlící v Magdeburku

Významnější přítoky:

všechny přítoky jsou seřazené, jak jdou za sebou směrem od pramene
• Levostranné v ČR: Mratínský potok, Podlava, Dvorský potok, Medvědí potok, Bílé Labe, Svatopetrský potok, Tabulový potok, Dřevařský potok, Richterova strouha, Vápenický potok, Malé Labe, Čistá, Východní potok, Pilníkovský potok, Kateřinský potok, Černý potok, Hartský potok, Kocbeřský potok, Drahyně, Běluňka, Úpa, Metuje, Smržovský potok, Malostranský potok, Orlice, Piletický potok, Biřička, Bohumilečský potok, Ředický potok, Loučná, Chrudimka, Jesenčanský potok, Bylanka, Podolský potok, Lánský potok, Struha, Švarcava, Brložský potok, Spytovický potok, Morašický potok, Doubrava, Klejnárka, Hořanský potok, Polepka, Pekelský potok, Bedřichovská svodnice, Nouzovský potok, Kupecká, Výrovka, Výmola, Vltava, Ohře, Modla, Bílina, Jílovský potok, Klopotský potok

• Levostranné v SRN: Biela (Ostrovská Bělá), Gottleuba (Rybný potok), Müglitz, Weißeritz, Rehbockbach, Triebisch, Jahnabach, Ketzerbach, Mulde (Mulda), Saale (Sála), Ohre, Tanger, Aland, Jeetzel, Ilmenau, Seeve, Este, Lühe, Schwinge, Oste, Medem

• Pravostranné v ČR: Pančava, Žlábský ručej, Korytová strouha, Medvědí ručej, Krakonošova strouha, Honzova strouha, Vojákův potok, Čerstvá voda, Sachrův ručej, Budská strouha, Šindelova strouha, Hlemýždí potok, Hamerský potok, Bělá, Principálek, Sovinka, Kalenský potok, Debrnský potok, Borecký potok, Brusnický potok, Netřeba, Jezbinský potok Jordán, Trotina, Olšovka, Strašovský potok, Svárava, Veletovský potok, Hluboký potok, Bačovka, Cidlina, Mrlina, Vlkava, Jizera, Pšovka, Liběchovka, Obrtka, Blatenský potok, Luční potok, Pokratický potok, Tlučeňský potok, Rytina, Němčický potok, Průčelský potok, Novoveský potok, Kojetický potok, Bahniště, Olešnický potok, Homolský potok, Luční potok, Těchlovický potok, Kamenička, Ploučnice, Kamenice

• Pravostranné v SRN: Kirnitzsch (Křinice), Lachsbach, Wesenitz, Prießnitz, Lößnitzbach, Gosebach, Schwarze Elster (Černý Halštrov), Havel (Havola), Rossel, Stepenitz, Löcknitz, Sude, Elde, Delvenau, Bille, Alster, Flottbek, Wedeler Au, Pinnau, Krückau, Stör, Ramme, Mehe, Mehe-Aue, Twiste, Bever

Nejvýznamnější města na Labi:

všechna města jsou v pořadí v jakém leží od pramene
• ČR: Špindlerův Mlýn, Vrchlabí, Hostinné, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Přelouč, Kolín, Poděbrady, Nymburk, Lysá nad Labem, Čelákovice, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Neratovice, Mělník, Štětí, Roudnice nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Ústí nad Labem, Děčín

• SRN: Bad Schandau, Pirna, Drážďany, Míšeň, Riesa, Torgau, Lutherstadt Wittenberg, Dessau, Magdeburg, Wittenberge, Hamburg, Cuxhaven

Podívejte se také jaká je ichtyofauna Labe nebo na Kompletní seznam všech druhů ryb a mihulí, které v Labi žijí nebo dříve žily.

ZOO plná zážitků
По-русски Deutsch По-русски
Poslat email Homepage
Zoo Chleby