Chráněná území v ČR

Současná chráněná území v České republice existují již od 50. let, ale nevznikla jen tak z nuly, předcházel jim dlouhý vývoj. První ochranářské vlaštovky, či spíše pokusy spadají až do 13. století. V té době se objevily první obory pro vysokou zvěř, které měly zvláštní režim vstupu i hospodaření. Nešlo sice o ochranu přírody v dnešním smyslu, přesto tato opatření k ochraně vedla a dodnes patří některá místa těchto historických obor k přírodně nejzachovalejším.

Zatímco v případě obor byla ochrana přírody druhotným jevem, řeklo by se vedlejším produktem, v první polovině 19. století se již objevila ochrana přírody jako taková, tedy s prvotním cílem chránit přírodu. V roce 1838 byly vyhlášeny první rezervace – Žofínský prales a Hojná voda, o dvacet let později následoval Boubínský prales. Tehdy však byla ochrana záležitostí výhradně šlechtických rodů – první dvě rezervace byly v panství Buquoyů, třetí patřila Schwartzenbergům. Stát tuto roli převzal až v následujícím dvacátém století. Do války to ovšem byla ochrana přírody bez jakýchkoli pravidel, vyškolení odborníci prostě vyhledávali biologicky cenné lokality a prohlašovali je rezervacemi.

NPČŠ - Pravčická BránaNPČŠ - Pravčická BránaPrvní zákon na ochranu přírody vznikl až po válce, v roce 1956 – rok po vzniku nejstarší české chráněné krajinné oblasti – CHKO Český Ráj. Zákon byl velmi stručný a děravý, dokonce abnormálně vstřícný k průmyslu i k zemědělství (nebylo v zájmu omezovat tato hospodářská odvětví), přesto alespoň definoval šest základních kategorií chráněných území – národní park, chráněná krajinná oblast, státní přírodní rezervace, chráněná naleziště, chráněný přírodní výtvor, chráněný park a zahrada a chráněná studijní plocha. První dvě kategorie existují dodnes.

Zákon z roku 1956 byl nahrazen v roce 1992 současným Zákonem o ochraně přírody a krajiny. Nový zákon rozlišil ochranu přírody na obecnou a zvláštní, přičemž obecnou se rozumí ochrana všech organismů před vyhubením a zvláštní se zabývá konkrétními druhy a lokalitami. V souladu s tím je zvláštní ochrana dále členěna na dvě kategorie – kategorii druhovou a kategorii územní ochrany. První z nich zavádí pojmy a kvalifikace kriticky ohrožený druh, silně ohrožený druh a ohrožený druh. Druhá definuje chráněná území (s novým označením „zvláštní chráněná území“) a nahrazuje tak systém z roku 1956. Z původních zůstává NP a CHKO, státní přírodní rezervace se mění na národní přírodní rezervaci (NPR), ostatní bylo zrušeno a naopak nově vznikly kategorie národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka a přechodně chráněná plocha. Všechny kategorie jsou trvalého charakteru, jen přechodně chráněná plocha je vyhlašována dočasně. V rámci obecné ochrany existuje ještě přírodní park, významný krajinný prvek, územní systém ekologické stability, ochrana dřevin rostoucích mimo les a ochrana jeskyní a paleontologických nálezů.

Kromě vlastního systému ochrany je do české legislativy implementována i „Natura 2000“ – soustava chráněných území EU. Ta představuje dva typy území – Ptačí oblast (anglicky však Special Protection Areas) a Evropsky významná lokalita (v angličtině Sites of Community Importance). V rámci mezinárodního programu UNESCO „Člověk a biosféra“ v ČR vznikají ještě biosférické rezervace, které jsou tak součástí celosvětové sítě.

Chráněná území ČR:
A) Zvláště chráněná území ČR:
      1) Národní parky
      2) Chráněné krajinné oblasti
      3) Národní přírodní rezervace
      4) Národní přírodní památky
      5) Přírodní rezervace
      6) Přírodní památky
B) Území "Natura 2000":
      1) Ptačí oblasti
      2) Evropsky významné lokality
C) Biosférické rezervace UNESCO

Pokračujte na Seznam chráněných území ČR.

ZOO plná zážitků
По-русски Deutsch По-русски
Poslat email Homepage
Zoo Chleby