Languři v zoo světa

Abychom si řekli, kde je možné langury v zoo vidět, je nejprve třeba ujasnit si, které primáty vlastně můžeme za langury považovat. Můžeme se omezit jen na ty, kteří se časky jmenují langur, to by však nebylo správné, jelikož třeba v minulosti čeština langura neznala vůbec. Jmenovali se lenoop a téhož jména byli i hulmani. Druhou možnosti by byl výčet primátů v angličtině nazvaných langur, to by však bylo ještě horší - mnoho "českých langurů" se v angličtině jmenuje jinak a naopak někteří hulmani jsou v angličtině langur. Krom toho anglická zoologická nomenklatura není ani zdaleka tak propracovaná jako česká - velmi často angličtina používá různé názvy pro zvířata téhož rodu.

Přesnější by bylo vzít některé rody z latiny, ale opět je tu problém - které - ty které odpovídají českým nebo anglickým langurům? Nejpřesnější bude tedy asijská část podčeledi hulmani z čeledi kočkodanovití - tj. jak languři, tak hulmani a pro kompletnost i kahau (ačkoli ty jsou od langurů přece jen trochu vzdáleni).

Systematické zařazení

Řád: primáti (Primates)
Podřád: vyšší primáti (Haplorrhini)
Infrařád: opice (Simiiformes)
Falanx: úzkonosí (Catarrhini)
Nadčeleď: úzkonosé opice (Cercopithecoidea)
Čeleď: kočkodanovití (Cercopithecidae)
Podčeleď: hulmani (Colobinae)
Rody: Pygathrix (langur), Rhinopithecus (langur), Presbytis (hulman), Semnopithecus (hulman), Trachypithecus (hulman), Nasalis (kahau) a Simias (kahau) – tzn. bez rodů Colobus, Piliocolobus a Procolobus (guerézy)

Poznámka: V následujícím výčtu jsou jen žijící druhy. Veškeré poddruhy (s jedinou výjimkou) nemají česká jména.langur duklangur duk

Rod Pygathrix

• Langur duk (Pygathrix nemaeus)
• „Langur šedonohý“, nemá oficiální české jméno (Pygathrix cinerea)
• „Langur černonohý“, nemá oficiální české jméno (Pygathrix nigripes)

v Evropských zoo byl historicky chován jen langur duk, ostatní druhy se do Evropy nikdy nedostaly. Aktuálně jsou oba pouze v Záchranném centru ve Vietnamu (Endangered Primate Rescue Center) a P. nigripes také v Zoo Saigon.

langur čínskýlangur čínskýRod Rhinopithecus

• langur čínský (Rhinopithecus roxellana) – 3 poddruhy: R.r. roxellana, R.r. hubeiensis a R.r. quinlingensis
• langur myanmarský nebo Strykerův (Rhinopithecus strykeri)
• langur Brelichův (Rhinopithecus brelichi)
• langur Bietův (Rhinopithecus bieti)
• langur indočínský (Rhinopithecus avunculus)

v Evropských chovech byl dvakrát pouze langur čínský – v roce 1939 v Londýně a v roce 1987 na půl roku zapůjčen (z Pekingu) v Zoo Dublin. Mimo Evropu chová čínské langury především několik čínských zoo a také zoo v Hong Kongu, Japonsku a Jižní Koreji. Ostatní druhy se do zoo dostávají velmi zřídka - langur Brelichův a Bietův je chován např. v Pekingské zoo. Lze předpokládat, že i několik málo dalších čínských zoo má nebo mělo některého z těcho langurů.

hulman ebenovýhulman ebenovýRod Presbytis

• hulman sundský (Presbytis comata) – 2 poddruhy: P.c. comata a P.c. fredericae
• hulman mitrový (Presbytis femoralis) – 3 poddruhy: P.f. femoralis, P.f. rbinsoni a P.f. percura
• hulman běločelý (Presbytis frontata)
• hulman šedý (Presbytis hosei) – 4 poddruhy: P.h. hosei, P.h. canicrus, P.h. everetti a P.h. sabana
• hulman černochocholatý (Presbytis melalophos) -  4 poddruhy: P.m. melalophos, P.h. bicolor, P.m. mitrata a P.m. sumatranus
• „hulman natunský“, nemá oficiální české jméno (Presbytis natunae)
• hulman mentavejský (Presbytis potenziani) – 2 poddruhy:  P.p. potenziani a P.p. siberu
• hulman kaštanový (Presbytis rubicunda) – 5 poddruhů: P.r. rubicunda. P.r. carimatae, P.r. chrysea, P.r. ignita a P.r. rubida
• „hulman bělonohý“, nemá oficiální české jméno (Presbytis siamensis) – 4 poddruhy:  P.s. siamensis, P.s. cana, P.s. paenulata a P.s. rhinois
hulman šedýhulman šedý• hulman ebenový (Presbytis thomasi)
• „hulman saravacký“, nemá oficiální jméno (Presbytis chrysomelas) – 2 poddruhy:  P.c. chrysomelas a P.c. cruciger

V současné době je v Evropě chovány pouze jediný druh tohoto rodu – hulman černochocholatý v anglickém Bekesbourne (Howletts Animal Park). V minulosti byl také v Berlíně, Duisburgu, Kölnu, Frankfurtu, Haagu a Newportu a Londýně (poddruh mitrata).

Z ostatních druhů byl historicky hulman mitrový v Rotterdamu (v 30.-40. letech) a v Londýně (poddruh robinsoni ve 20. letech), „hulman saravacký“ v Duisburgu (koncem 60. let), hulman sundský v Bekesbourne (od 1994 do 2015), hulman kaštanový též v Bekesbourne (na přelomu 80. a 90. let) a také Twycrossu (koncem 70. let).
Mimo Evropu je několik málo hulmanů mitrových, černochocholatých (3 poddruhy) a „bělonohých“  v asijských zoo (především v Thajsku). Chov ostatních druhů není znám, ale lze předpokládat v menší míře v některých dalších asijských zoo (Indonésie, Barma apod.).

hulman nilgirskýhulman nilgirskýRod Trachypithecus

• hulman nilgirský (Trachypithecus johnii)
• hulman rudolící (Trachypithecus vetulus) – 4 poddruhy: T.v. vetulus, T.v. monticola, T.v. nestor a T.v. philbricki
• hulman jávský nebo též budeng (Trachypithecus auratus) – 2 poddruhy: T.a. auratus a T.a. mauritus
• „hulman tenasserimský“, nemá oficiální české jméno (Trachypithecus barbei)
• hulman stříbrný (Trachypithecus cristatus) – 3 poddruhy: T.c. cristatus, T.c. selangorensis a T.c. vigilans
• hulman Delacourův (Trachypithecus delacouri)
• „hulman černý“, nemá oficiální české jméno (Trachypithecus ebenus)
• hulman uzdičkový (Trachypithecus francoisi)
• hulman zlatý (Trachypithecus geei) – 2 poddruhy: T.g. geei a T.g. bhutanensis
• „hulman indočínský stříbrný“, nemá oficiální české jméno (Trachypithecus germaini) – 2 poddruhy:  T.g. germaini a T.g. caudalis
hulman zlatýhulman zlatý• „hulman hatinhský“, nemá však oficiální české jméno (Trachypithecus hatinhensis)
• „hulman laoský“, nemá oficiální české jméno (Trachypithecus laotum)
• hulman tmavý (Trachypithecus obscurus) – 7 poddruhů:  T.o. obscurus, T.o. carbo, T.o. flavicauda, T.o. halonifer, T.o. sanctorum, T.o. seimundi a T.o. styx
• hulman indočínský (Trachypithecus phayrei) – 3 poddruhy: T.p. phayrei, T.p. crepuscula a T.p, shanicus
• hulman chocholatý (Trachypithecus pileatus) – 4 poddruhy: T.p. pileatus, T.p. brahma, T.p. durga a T.p. tenebricus
• „hulman bělohlavý“, nemá oficiální české jméno (Trachypithecus poliocephalus) – 2 poddruhy: T.p. poliocephalus a T.p. leucocephalus
• „hulman Shortridgeův“, nemá oficiální české jméno (Trachypithecus shortridgei)

hulman tmavýhulman tmavýRod Trachypithecus je jednoznačně (nejen) v evropských zoo nejpočetněji zastoupen. Nejběžnějším druhem je hulman jávský, který je k vidění v asi 25 zoo Evropy (SRN, Belgie, Nizozemí, Francie, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, V. Británie, Řecko, Rusko, Ukrajina), u nás je k vidění v Ústí nad Labem a donedávna ve Dvoře.

Druhým nejčastějším druhem je hulman uzdičkový (Rotterdam, Belfast, Bekesbourne, Colchester, Whipsnade, Twycross, francouzský Besancon a irská Fota).

Třetím druhem zastoupeným ve více zoo je hulman tmavý (Erfurt, Arnhem, Novosibirsk, Bekesbourne, Port Lympne a Twycross). A poslední hulman v Evropě je hulman stříbrný, který je v jediné zoo – v Ústí nad Labem.

hulman uzdičkovýhulman uzdičkovýHistoricky byl hulman jávských ještě v dalších 13 zoo, hulman uzdičkový v dalších 2, hulman tmavý v 17 a hulman stříbrný v 10 zoo. Z ostatních druhů byl v Evropě hulman chocholatý v Londýně (okolo 1911) a Duisburgu (1967-69), „hulman indočínský stříbrný“ v Hannoveru (koncem 50. let), „hulman Shortridgeův“ v Mnichově (1951-52). Početnější zastoupení bylo u hulmana rudolícího – Twycross a Londýn (v obou případech poddruh vetulus), Duisburg, Krefeld, Burford, Twycross, Belfast a Edinburgh (ve všech případech poddruh nestor) – řeč byla o celkem nedávných chovech obvykle okolo roku 2000 nebo i později, ale tento hulman (bez stanovení poddruhu) byl v Evropě mnohem dříve – první záznam je z roku 1861 z Drážďanské zoo, další 1864 z Londýna, 1897 z Frankfurtu, 1900 z Berlína... Později se objevil také v Gelsenkirchenu, Kölnu, Amsterdamu, Haagu, Varšavě, Bristolu a v Osnabrücku byli kříženci s hulmanem posvátným.
Hulman nilgriský byl v Tierparku Berlín (1960), Zoo Berlín (1961), Drážďanech (60. léta), Hannoveru (60. léta), Duisburgu a Erfurtu (1968 – 2016). Poslední – hulman indočínský žil v Dublinu (80. léta), Wasenaaru (70. léta), Twycrossu (1984 – 2009) a také v Praze (1931 - 2001).

Mimoevropských chovů je také řada – v Severní Americe a především samozřejmě v Asii. I tady jsou nejčastější hulmani jávští, potom uzdičkoví, tmaví, stříbrní, méně je hulmanů indočínských, rudolících a nilgirských. Vzácně jsou chováni ještě zlatí, „indočínští stříbrní“, „tenasserimští“ a chocholatí. Hulmani Delacourovi, „bělohlaví“, „laoští“ a „hatinhští“ jsou pravděpodobně jen ve speciálním vietnamském záchranném centru Endangered Primate Rescue Center (jeden samec hulmana Delacourova i v Los Angeles). Několik jedinců, zvláště těch méně vzácných druhů se dá očekávat i v menších místních zoo.

Rod Semnopithecus

hulman posvátnýhulman posvátný• hulman posvátný (Semnopithecus entellus) – 6 poddruhů: S.e. entellus, S.e. dussumieri, S.e. hector (česky hulman posvátný tarajský), S.e. hypoleucos, S.e. priam a S.e. schistaceus

Hulman posvátný patří v zoo k o něco běžnějším hulmanům. V současné době jej chová 17 evropských zoo – v Německu, Chorvatsku, Nizozemí, Francii, Maďarsku, Španělsku a V. Británii. U nás je chován v Ostravské zoo. Dříve byl k vidění v dalších 28 zoo (krom jmenovaných zemí i v Bulharsku, Belgii, Polsku, Portugalsku a na Kypru). U nás jej chovaly také zoo v Děčíně, Jihlavě, Ústí nad Labem a Vyškově. Kromě toho 12 evropských zoo v minulosti chovalo zvlášť také poddruh priam.
Na ostatních kontinentech je hulman posvátný v několika desítkách zoo, pochopitelně nejvíce v Asii.

Rod Nasalis

kahau nosatýkahau nosatý• kahau nosatý (Nasalis larvatus) – 2 poddruhy: N.l. larvatus a N.l. orientalis

Aktuálně v Evropě není chován ani jediný kahau. V historii byl k vidění v 16 zoo – naprostá většina v 60. – 70. letech, výjimečně až do 80. Jsou zde i 3 starší záznamy – 1902 z Londýna, 1925 z Rotterdamu a 1950 z Amsterdamu. Naopak aktuálnější údaj je jediný 2011 – 2015 v nizozemském Apeldoornu.

Ve světě je několik langurů v USA, Japonsku, Singapuru a zřejmě i několika zoo jv. Asie.

Rod Simias

• kahau mentavejský (Simias concolor) – 2 poddruhy: S.c. concolor a S.c. siberu

Kahau mentavejský nebyl v Evropě nikdy chován a záznamy nejsou ani z jiných zoo zbytku světa, je však při nejmenším teoreticky možné, že se historicky objevil třeba v některé z indonéských zoo.

Zdroj obrázků: Wikipedia a archiv Zoo Chleby

ZOO plná zážitků
По-русски Deutsch По-русски
Poslat email Homepage
Zoo Chleby