Krkavec velký

Corvus corax

English name Common raven (Northern raven)    Deutche name Kolkrabe    Russian name Ворон   


Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: Ptáci (Aves)
Nadřád: Letci (Neognathae)
Řád: Pěvci (Passeriformes)
Čeleď: Krkavcovití (Corvidae)

Rozměry

56 - 78 cm a 0,7 - 2 kg, rozpětí křídel okolo 1 - 1,5 m. Obecně platí, že ptáci z chladných oblastí (Grónsko, Himaláje apod.) jsou větší

Popis

Největší z našich pěvců - celý kovově černý s velkým a vysokým zobákem, na hrdle mu často odstává peří. Ocas je klínový (podle toho lze krkavce i v letu odlišit od vrány či havrana).

Zajímavosti

— mnoho lidí si plete krkavce z havranem, ovšem rozdíl je zcela evidentní i laikům - krkavec má černý zobák, který je na vrchní straně u kořene opeřený, zatímco havran má zobák šedohnědý a neopeřený
— ve středověku u nás hojně hnízdil, potom zcela zmizel, nově v ČR opět hnízdí až od roku 1968
— pověstná je jeho inteligence - najde-li např. mrtvolu zvířete, s kterou si nedokáže poradit, přivolá vlky nebo kojoty, aby mu ji načali (do otevřené mršiny se pak snadno dostane); občas si schovává potravu na horší časy, přičemž si pamatuje nejen vlastní schovky, ale i skrýše ostatních, kterým tu a tam kus žvance ukradne. Proto také často potravu schovávají jen na oko, aby zmátli ostatní.
— je to jeden z mála ptáků, který si hraje - jen tak pro potěšení - nejčastěji na honěnou (klidně i s vlky), známá je letová akrobacie, ale i klouzání po zasněžených valech...
— dalším krkavčím fenoménem je hlas - má asi 30 různých vlastních zvukových projevů, ale krom toho se velmi snadno a velmi často učí i jiné zvuky - včetně zvuků jiných zvířat (např. štěkání psa), předmětů (např. vrzání dveří) nebo lidské řeči, v mluvení jsou obvykle nesrovnatelně lepší než papoušci (opakují nejen slova, ale výborně napodobují i intonaci a barvu hlasu)
— v okolí Mount Everestu žijí až do výšky 6.350 m.n.m.
— jsou velmi srdnatí, když brání svá mláďata, nasazují vlastní život a většinou jsou úspěšnější - z letu se svými velkými zobáky vrhají na nepřátele. Ubrání se sovám, kunám i větším šelmám, jsou schopni zaútočit i na člověka, je-li příliš blízko hnízda
— jde o monogamní zvířata, která tvoří páry na celý život nebo na velmi dlouhou dobu, přesto se občas vyskytuje "cizoložství" - samec zaletí na hnízdo cizí samice a spáří se s ní, zatímco její partner je někde mimo
— je národním ptákem Bhútánu (bhútánský král nosí krkavčí korunu) a státním ptákem kanadského Yukonu
— symbolika, mytologie, náboženství atd.
• pro židy, křesťany i muslimy je krkavec prvním zvířetem vypuštěným z Noemovy Archy - chodil po souši sem a tam dokud se voda nevsákla do země... Výkladů legendy o Noemově Arše je více, podle židovské verze byl krkavec potrestán za to, že se jako jeden ze tří zvířat oddával kopulaci i během Potopy
• podle Koránu učil kravec Kaina, jak pohřbít Ábela
• v Anglii se podle legendy tradovalo, že Anglie nepadne do cizích rukou dokud budou krkavci na Toweru (jsou tam dodnes)
• některé národy Kamčatky a Čukotky (hlavně Korjaci a Čukčové) věřili, že život stvořil Kutch - bůh s krkavčí podobou (obdobně národy Sibiře, severovýchodní Asie a Indiáni a Eskymáci severozápadního pobřeží věřili, že krkavec byl obojí - Bůh Stvořitel i Trickster, čili podvodník)
• americké indiánské kmeny, ale též Keltové, Vikingové atd. měli krkavci protkanou celou mytologii, veškeré legendy a pohádky... krkavci měli mnoho podob a jmen - bez nich by byla mytologie o polovinu tenčí - např. dva pobočníci severského boha Odina byli krkavci (jeden mu sloužil jako oči, druhý jako uši)
• ve Švédsku krkavci představují duchy zavražděných, v Německu duchy zatracených... Většinou je spojován s něčím špatným, či zlým - kvůli černé barvě, kvůli požírání mršin i kvůli vysedávání na hřbitovních zdech

Způsob života

Není tažný, i mimo hnízdní sezonu se pohybuje poblíž hnízda, které je vysoko na stomě nebo na skále. Žije v trvalých párech. V zimě se často stahuje blíže k lidským obydlím kvůli potravě (zbytky, odpadky).

Rozmnožování

V únoru začíná s opravou hnízda, které stále nabírá na rozměru, jelikož krkavci používají po léta stejné. Staví jej výhradně samice, zatímco samec nosí materiál. Do připraveného hnízda samice snáší 5 - 6 modrozelených černohnědě, šedohnědě a šedě skvrnitých vajec, které zahřívá většinou sama po dobu 20 - 21 dní. Mláďata krmí a hlídají oba rodiče.

Mláďata

Mláďata se líhnou holá, opeření jim naroste až tak po 40 dnech. Mají stejnou barvu jako dospělí, jen o něco matnější. Rodiče se o ně starají ještě dalších 6 měsíců, poté rodičovský pár opustí. Občas mladí ptáci vytváří hejna.

Potrava

drobní obratlovci (hlavně hlodavci, mláďata zajíců, králíků, ptáčata...), vajíčka ptáků, různá semena... velmi často jako mrchožrout konzumuje zbytky po velkých šelmách (hlavně v arktických oblastech) a běžně i odpadky na skládkách

Dožívá se

10 - 15 let, v zajetí mnohem déle - běžně více než 40 let

Výskyt

severní polokoule - téměř celá Evropa, Asia a Severní Amerika a část severozápadní Afriky

Biotop

lesnaté oblasti vrchovin a hornatin, ale nevyhíbá se ani nížinám

Zvuky

výstražné volání - 0:40
komunikace páru - 0:21
krákání mladého ptáka - 0:21
krákání - 0:07
táhlé krákání - 0:03
kkrra-kkrra - 0:14
krá-krá-kráá - 0:02
kr-kr - 0:21
krra-krra-krra - 0:16
á-á-á - 0:32
ur-ur-ur - 0:53
ur-r-r-r - 0:24
u-u-u-u-u-u - 0:20
klepání a skřehotání - 0:52

Sponzoři

Cena adopce: 60 ,- Kč / měsíc
Toto zvíře adoptovali:

jméno a příjmení / firma město datum do počet zvířat
Jiří Balek Kutná Hora 1.1. 2019 1,0
       

Fotografie


ZOO plná zážitků
По-русски Deutsch По-русски
Poslat email Homepage
Zoo Chleby