Husa domácí landéská

Anser anser f. domesticus "Landéská husa"

English name Domestic goose Landes    Deutche name Landes Hausgans    Russian name Ландский домашний гусь   


Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: Ptáci (Aves)
Nadřád: Letci (Neognathae)
Řád: Vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď: Kachnovití (Anatidae)

Rozměry

rozměry jsou velmi různé podle jednotlivých plemen, obecně platí, že mohou domácí husy vážit až 13 kg nebo některé dokonce až 20 kg (zatímco divoké husy jen maximálně 5 kg, většinou mnohem méně). Váha domácích husí se historicky zvyšuje, ještě v polovině 19. století jejich hmotnost dosahovala nejvýše 8 kg.
Hmotnost husí landéských by měla být (pro výstavní účely) okolo 6,5 kg u husy a 7,5 kg u housera.

Popis

Husa domácí je domestikovanou formou husy velké, některá plemena husy labutí. Chovají se na maso, peří, sádlo nebo jako okrasné či výstavní, případně na vypásání zahrad (některá plemena byla speciálně vyšlechtěna ke spásání plevele) nebo hlídání, méně často i na vejce nebo i pro husí zápasy (v Německu a Rusku), které jsou však již ve většině zemí zakázané. Husa landéská je velmi podobná divoké huse, bezproblémová, otužilá a tišší než většina ostatních běžných plemen. Chová se hlavně na výstavy, na maso a také kvůli játrům (která má poměrně velká).

Zajímavosti

― husy byly domestikovány na více místech, první pokusy byly zřejmě již v Mezopotámii okolo roku 5000 př. n. l., jako období skutečné domestikace se však většinou uvádí 3. - 2. tisíciletí př. n. l. a především Egypt, i když byly zároveň domestikovány i v Číně, Řecku a zřejmě i střední Evropě. Všude byla k domestikaci využita husa velká, jen v Číně husa labutí. Neúspěšné pokusy o domestikaci byly i s berneškami (Kanada, Rusko), husicemi nilskými (Egypt).
― ve Starověkém Řecku a Římě byla husa posvátná - zasvěcená bohyním Afrodíta (Venuše), Juno a třem Charitkám (Gráciím), ale byly chovány i na maso a peří.
― Římané z hus konzumovali jen prsa a játra, zbytek byl považován za vhodný jen pro otroky, někteří husu (kromě jater) považovali dokonce za jídlo nevhodné pro aristokraty.
― již ve Starověkém Římě byly husy vykrmovány šiškami - používaly se šišky z mouky a medu nebo ze sušených fíků. Nacpáváním šiškami se husám zvětšují játra, stávají se chutnějšími, ale také téměř nefunkčními, proto se tato praktika (vzhledem k týrání zvířat) v posledních desetiletích výrazně potlačuje, v některých zemích (např. Německo) je zakázana. Nacpávání husí, resp. jejich zbytnělá játra jsou nezbytná pro přípravu pokrmu foie gras (speciální koláč, připravovaný zejména ve Francii).
― ze Starověkého Říma jsou také známy husy coby domácí mazlíčci doprovázející pána stejně jako pes
― ve středověku význam husí značně vzrostl, kromě toho, že šlo o levné maso, byly výhradním zdrojem brků na psaní a výrobu šípů a také prachového peří do peřin. Z této doby pochází také tradiční Svatomartinská nebo i Vánoční husa.
― zvlášť ceněné husí peří bylo již od středověku právě to české a zůstalo důležitým vývozním artiklem až do roku 1990.

― plecí husy jsou využívány hlavně na plantážích rostlin, které husám nechutnají (nejčastěji bavlník, tabák) - na vypletí 10 hektarů je třeba 25 hus
― hlídací husy jsou známé již Sarověkého Říma. Kejháním upozorňují na narušitele stejně jako psi štěkáním. Historie píše, že husy prozradily útok Galů na Řím. Britská armáda měla vojenské hlídací husy při boji proti Japoncům v jihováchodní Asii. Vietnamci ve válce používali husy k hlídání letadel. Dodnes se hlídací husy používají ve Francii, ale nejznámější současné husy hlídačky jsou ve skotské palírně whiskey Ballantines.

Způsob života

Vzhledem ke své váze domácí husy (narozdíl od divokých) vůbec nebo téměř vůbec nelétají.
Původně se domácí husy chovaly způsobem, kdy se od jara do podzimu hnala denně velká stáda na pastvy (pasáčky hus byli většinou děti). Později začaly velkochovy bez pastvy. Dnes je chov hus málo významný a je otázkou spíše drobných chovatelů, kteří chovají husy ve výbězích s nějakým domečkem (husníkem). Jsou-li chovány ve skupinách, postaví se do jejího čela dominantní houser. Většina chovatelů (na výstavy a chov) chová husy landéské v menších skupinkách - 1 houser a 2 - 4 husy.

Rozmnožování

Většina domácích husí je schopna odchovat potomstvo, ale jsou plemena, která zcela ztratila hnízdní pud a housata musí být odchovávána jedině uměle. Zatímco divoké husy snáší 5 - 12 vajec, můžou domácí husy snést za rok vajec okolo 50. Inkubace trvá 29 - 30 dní.
Mladé - jednoleté husy landéské snášejí okolo 25 vajec, starší - dvou nebo tříleté již i 80 vajec ročně. Jsou schopny odchovat housata, ale jejich hnízdní pudy nejsou příliš silné, proto se většinou mláďata líhnou pomocí umělých líhní.

Mláďata

Housta mají silnou schpnost imprintingu (vtisknutí) - koho nebo co vidí první po vylíhnutí, to považují za rodiče (bez ohledu, zda jde o husu, člověka nebo třeba balon). Jsou nekrmivá (žerou sama), od šestého týdne mohou být vyháněna na pastvu.

Potrava

zelené krmivo, zrní, otruby, vařené brambory, masokostní moučka, dnes většinou krmné směsi

Dožívá se

divoké husy se dožívají okolo 20 let, domácí, pokud není zabita po snížení užitkovosti, se může dožít  vyššího věku (20 - 30 let, někdy i více - nejstarší husa se v Anglii dožila bez 4 měsíců 50 let).

Výskyt

předchůdce domásích hus, husa velká, žije na velkém území Eurasie, zavlečena byla na Flaklandy, v zimě část populace žije v severní Africe, druhý předchůzce, husa labutí, obývá část východní Asie (především Čínu a Mongolsko). Plemeno husy landéské pochází z francouzského kraje Landais.

Biotop

divoké husy velké obývají močály, okolí jezer s loukami nebo ostrůvky, husy labutí upřednostňují step nebo tajgu a taktéž blízkost vody, domácí husy se chovají většinou bez rybníčku nebo jezírka

Zvuky

kejhnutí - 0:01
kejhání hejna - 0:11
kejhání velkého hejna - 0:07
křik - 0:42

Sponzoři

Cena adopce: 100 ,- Kč / měsíc
Toto zvíře adoptovali:

jméno a příjmení / firma město datum do počet zvířat
       
       

Fotografie


ZOO plná zážitků
По-русски Deutsch По-русски
Poslat email Homepage
Zoo Chleby