Antilopa modrá

Hippotragus leucophaeus

English name Blue Buck    Deutche name Blaubock    Russian name Голубая антилопа   


Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: Savci (Mammalia)
Infratřída: Placentálové (Placentalia)
Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád: Přežvýkaví (Ruminantia)
Čeleď: Turovití (Bovidae)
Podčeleď: Přímorožci (Hippotraginae)

Rozměry

délka těla 2,5 - 3 m, výška v kohoutku 1 - 1,2 m, váha okolo 160 kg, délka rohů až 60 cm (samice byly menší s délkou 2,3 - 2,8 m, jejich rohy byly stejně dlouhé, ale mnohem tenčí)

Popis

Antilopa modrá, dříve zvaná též sajga modrá nebo pakamzík je blízká příbuzná dvou velkých robustních druhů - antilopy vrané a antilopy koňské. Narozdíl od nich však nebyla tak mohutná. Měla podobnou obličejovou masku, podobné, dlouhé šavlovitě zahnuté rohy, po téměř celé délce opatřené kroužky. Nejvíce se odlišovala zbarvením - byla světle modrá, případně šedomodrá!!! Břicho a nohy měla světlé (přední tmavě proužkované).

Zajímavosti

— modrá barva se antilopě ztratila již krátce po smrti
— v pozdní době kamenné se věřilo, že jsou nadpřirozené bytosti nebo že mají nadpřirozenou moc
— je prvním velkým vyhubeným zvířetem Afriky
— byla vyhubena tak brzy a tak rychle, že i v muzeích patří k tomu nejcenějšímu. V dnešní době existují pouhé 4 exempláře (žádný z nich už však nemá modrou barvu) - v Leidenu (Nizozemsko), Stockholmu, Paříži a Vídni. Muzeum v Amsterdamu a Glasgowě vlastní po jedné lebce, po páru rohů je k vidění v Londýně, Kapském městě a Uppsale (Švédsko). Krom toho existuje ještě několik kostí pocházejících z archeologických nálezů.

Způsob života

Denní antilopa žijící ve stádech s vedoucím samcem, samicemi a mláďaty. Běžné stádo mělo 5 - 20 jedinců, ale často i více - až 80. Mladí samci žili odděleně.

Rozmnožování

Samice po 270 - 280 denní březosti rodila jediné mládě. Zabřeznout mohla kdykoli během roku, nejčastěji však v létě. Pohlavně dospívali okolo 3 let.

Mláďata

Novorozená mláďata vážila 12 - 14 kg, do dvou až tří měsíců měla světle hnědou barvu, pak zmodrala. Samice zůstaly stejně zbarvené, zatímco samci ve věku tří let výrazně zesvětlali - téměř až do bílé barvy.

Potrava

některé druhy dlouhých trvalých trav (od 0,5 do 1,5 m) - štětkovky, proso, milička... Narozdíl od většiny antilop nežraly čerstvé jednoleté trávy (kromě období sucha). Trvalé trávy jsou poměrně suché proto musela antilopa modrá denně pít (stejně jako antilopa koňská a vraná, ale narozdíl od většiny ostatních antilop).

Dožívá se

předpokládá se okolo 18 let

Výskyt

jihovýchodní Kapsko (dříve asi i v Oranžsko)

Biotop

pobřežní savany s vysokou trávou a dostatkem vody

Vyhubení

Rok vyhubení:
okolo 1800 - zmizely z přírody, v zajetí nebyla žádná
Příčina a způsob vyhubení:
Podle archeologických nálezů se první významný pokles populace datuje k roku cca 400 n.l. - tedy do období zavedení domácích pastevních zvířat (především ovcí). Předpokládá se úbytek antilop v důsledku úbytku pastev a zavlečení nemocí hospodářských zvířat. Krom toho byla také lovena. Lidé její maso nekonzumovali (údajně nebylo dobré), krmili jím psy, kůže také nebyla nikterak zvláštní (modrá barva se ztratila brzy po smrti), čili lov byl vlastně bezdůvodný.
Antilopa modrá je známa z pozdní doby kamenné z četných jeskynních maleb. První písemné zmínky však pochází až z počátku 18. století, vědecky popsána byla 1744, kdy se již však jednalo o velmi vzácné zvíře. O 56 let později, v roce 1800, zmizela antilopa modrá ze světa definitivně. 

Sponzoři

Cena sponzoringu: libovolná (z administrativních důvodů však nejméně 500,- Kč, přičemž doba umístění sponzorské cedulky je 1 měsíc za každých 50 Kč)
Sponzoři tohoto zvířete:

jméno a příjmení / firma město datum do částka
       
       

Poznámka: více lidí projevilo zájem adoptovat vyhubená zvířata... Sochy samozřejmě adoptovat nelze, nicméně je možné stát se jejich sponzorem (přečtěte si více o této možnosti)

Fotografie


ZOO plná zážitků
По-русски Deutsch По-русски
Poslat email Homepage
Zoo Chleby