Želva vroubená

Latinský název

Testudo marginata

Kmen

Strunatci (Chordata)

Podkmen

Obratlovci (Vertebrata)

Nadtřída

Čtyřnožci (Tetrapoda)

Třída

Plazi (Reptilia)

Infratřída

Želvy (Testudinata)

Řád

Želvy (Testudines)

Podřád

Skrytohrdlí (Cryptodirida)

Čeleď

Testudovití (Testudinidae)

img

Rozměry

délka v přírodě až 35 cm, většinou ale jen okolo 20 - 25 cm, v zajetí někdy až 40 cm, hmotnost 5 kg

Popis

největší evropská suchozemská želva. Typické je pilovité ozubení zadního okraje krunýře, který je u dospělých téměř černý se žlutými skvrnami nebo paprsky.

Zajímavosti

— želvy ze Sardínie, které nejsou ani samostatným poddruhem, nemají pilovitě zakončený krunýř, nýbrž téměř hladký
— želvy vroubené žijí v horských oblastech - v chladnějším prostředí, proto mají černý krunýř, který lépe pohlecuje sluneční paprsky a pomáhá želvám udržet tělesnou teplotu
— při kladení vajec samice zadníma nohama vyhrabává důlek, ale vzhledem k tomu, v jakých podmínkách žijí, bývá půda občas velmi tvrdá, pro takové případy má samice taktiku, že z kloaky nejdříve uvolňuje tekutinu, aby zeminu namočila a potažmo změkčila

Způsob života

po ránu se želvy vyhřívají na slunci a absorbují teplo, potom se vydají za potravou a odpoledne v nejvyšším žáru opět zalézají. Přes zimu, když teplota klesne pod 10°C, zimují (obvykle do března). Prvních pár let velmi rychle rostou, po 20. roce již nerostou vůbec.

Rozmnožování

páření probíhá ihned po probuzení ze zimního spánku. V květnu až červnu samice do důlku v zemi klade okolo 15 kulovitých vejec s tvrdou skořápkou, důlek potom opět zahrabe a udusá. Inkubace je okolo 100 dní (v zajetí jen okolo 60 dní). Velké samice mokou klást vejce i třikrát za sezónu

Mláďata

První 2 týdny po vylíhnutí zůstávají mláďata pod zemí, kde nepřiijímají běžnou potravu - žijí ze žloutkového váčku. Teprve potom vylézají ven, ale žijí skrytým způsobem života - kvůli predátorům a kvůli přehřátí. Z počátku rostou velmi rychle - mohou nabrat 100 - 500 g za rok.

Potrava

rostliny a jejich části (plody, listy...), v malé míře konzumují (zvláště mláďata a březí samice) i živočišnou bílkovinu (žížaly, šneky apod.)

Dožívá se

podle vědeckých odhadů 100 - 140 let

Výskyt

jižní Řecko od Peloponésu k Olympu a ostrovy Skyros, Poros a několik dalších ostrůvků (dříve i na Krétě), několik izolovaných lokalit v Albánii a v Itálii, včetně Sardínie a Sicílie (kde ale s největší pravděpodobností není původní)
Mapa výskytu

Biotop

hoské oblasti do 1.600 m.n.m

Sponzoři

Cena adopce: 80 ,- Kč / měsíc
Jméno a příjmení/firmaMěsto
Baranyovská TerezaKněžmost
Jelínková KarolínaBrno
Krajl JaroslavNymburk
Martínek TobiášPraha
Mašínová KačkaMladá Boleslav
Pončíková TereziePečky
Radoušová Štěpánka-
Rovenská TatiankaKřečhoř
Řihák FilipČervený Kostelec
Volínová JindraPlzeň