Zebra kvaga

Latinský název
Equus quagga quagga
Kmen
Strunatci (Chordata)
Podkmen
Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída
Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída
Savci (Mammalia)
Infratřída
Placentálové (Placentalia)
Řád
Lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď
Koňovití (Equidae)

Rozměry
délka 2,6 m, výška v kohoutku 1,25 - 1,35 m
Popis
Nejzvláštnější zebra, která se od ostatních lišila především nápadně jiným zbarvením. Měla hnědé pruhy a jen na přední části těla. Rozložení pruhů i odstín hnědé barvy se u jednotlivých populací i kusů lišil. Vlastně se vedou spory o tom, zda měla zebra silné hnědé pruhy na světlém podkladu nebo naopak tenké bílé pruhy na tmavém podkladu.
Zajímavosti
— doposud se vedou spory o jejím zoologickém zařazení - až donedávna byla považována za samostatný druh, v posledních letech však převládá názor, že šlo jen o pddruh zebry stepní. To vedlo i k založení projektu na zpětné vykřížení této zebry (v případě druhu by nebylo možné)
— název kvaga (v jiných jazycích quagga, kvagga, kwaga apod.) pochází z hotentotštiny - údajně napodoboval hlas zebry (g se četlo jako ch) "kwa-cha-cha"
— kvaga byla prvním vyhubeným zvířetem, jehož DNA byla analyzována
— na konci 19. století byly kvagy chovány ve 3 evropských zoo - v Londýně (úhyn 1872), Berlíně (úhyn 1875) a Amsterdamu (úhyn 1883)
— jediné, co po kvagách zbylo jsou 3 fotografie (na všech je kobyla z Londýnské zoo, 1870) a velmi málo pozůstatků - 15 lebek (2 v JAR, 13 v Evropě) + 2 částečné (SRN), 7 koster (2 USA, 5 Evropa), 3 kosti nohou (1 JAR, 2 Evropa), 23 kůží (1 JAR, 22 Evropa, 24. byla zničena v Kaliningradu během II. sv. války) a jeden plod (ve Stockholmu). Není divu, že zebra kvaga patří mezi nejvzácnější muzejní exponáty. Nejbližší preparované kvagy jsou k vidění ve Vídni, Berlíně, Bambergu, Mnichově, Darmstadtu, Wiesbadenu, Frankfurtu a Mainzu (zde dokonce 3 kusy)
Způsob života
Žila ve stádech o 30 - 50 jedincích. Byla velmi temperamentní. Dodnes není spolehlivě jasné k čemu jí sloužilo tak zvláštní zbarvení.
Rozmnožování
lze předpokládat obdobné rozmnožování jako u ostatních stepních zeber
Potrava
hlavně spásání trávy, při nedostatku možná i listíDožívá se
v zajetí je doložený věk něco málo přes 21 letVýskyt

Biotop
stepiVyhynutí
Rok vyhubení:
12. srpna 1883 uhynula poslední kvaga v ZOO Amsterdam, teprve pak se zjistilo, že v přírodě byly vyhubeny již tak o 5 let dříve (poslední dokumentované zastřelení kvagy v přírodě je z roku 1878)
Příčiny a způsob vyhubení:
Ještě počátkem 19. století žila na dolním toku řeky Orange početná stáda kvagy, avšak jihoafričtí Búrové a další Evropané ji začali bezhlavě masově vybíjet takovou rychlostí, že si ani zoologové nestihli všimnout jak rychle mizí, resp., že již kompletně z přírody zmizela. A důvod vybíjení? Jednak pro maso (hlavně vojska), ale především jako potravní konkurent domácích zvířat... Když Holanďané přišli do jižní Afriky a začali ji kolonizovat, přivezli si s sebou i domácí zvířata, která zebrám spásala jejich potravu, to samo o sobě zebrám komplikovalo život, ale farmáři je ve velkém i stříleli, aby tráva zbyla na kozy, ovce a další dobytek.