Equus quagga quagga
Strunatci (Chordata)
Obratlovci (Vertebrata)
Čtyřnožci (Tetrapoda)
Savci (Mammalia)
Placentálové (Placentalia)
Lichokopytníci (Perissodactyla)
Koňovití (Equidae)
délka 2,6 m, výška v kohoutku 1,25 - 1,35 m
Nejzvláštnější zebra, která se od ostatních lišila především nápadně jiným zbarvením. Měla hnědé pruhy a jen na přední části těla. Rozložení pruhů i odstín hnědé barvy se u jednotlivých populací i kusů lišil. Vlastně se vedou spory o tom, zda měla zebra silné hnědé pruhy na světlém podkladu nebo naopak tenké bílé pruhy na tmavém podkladu.
— doposud se vedou spory o jejím zoologickém zařazení - až donedávna byla považována za samostatný druh, v posledních letech však převládá názor, že šlo jen o pddruh zebry stepní. To vedlo i k založení projektu na zpětné vykřížení této zebry (v případě druhu by nebylo možné)
— název kvaga (v jiných jazycích quagga, kvagga, kwaga apod.) pochází z hotentotštiny - údajně napodoboval hlas zebry (g se četlo jako ch) "kwa-cha-cha"
— kvaga byla prvním vyhubeným zvířetem, jehož DNA byla analyzována
— na konci 19. století byly kvagy chovány ve 3 evropských zoo - v Londýně (úhyn 1872), Berlíně (úhyn 1875) a Amsterdamu (úhyn 1883)
— jediné, co po kvagách zbylo jsou 3 fotografie (na všech je kobyla z Londýnské zoo, 1870) a velmi málo pozůstatků - 15 lebek (2 v JAR, 13 v Evropě) + 2 částečné (SRN), 7 koster (2 USA, 5 Evropa), 3 kosti nohou (1 JAR, 2 Evropa), 23 kůží (1 JAR, 22 Evropa, 24. byla zničena v Kaliningradu během II. sv. války) a jeden plod (ve Stockholmu). Není divu, že zebra kvaga patří mezi nejvzácnější muzejní exponáty. Nejbližší preparované kvagy jsou k vidění ve Vídni, Berlíně, Bambergu, Mnichově, Darmstadtu, Wiesbadenu, Frankfurtu a Mainzu (zde dokonce 3 kusy)
Žila ve stádech o 30 - 50 jedincích. Byla velmi temperamentní. Dodnes není spolehlivě jasné k čemu jí sloužilo tak zvláštní zbarvení.
lze předpokládat obdobné rozmnožování jako u ostatních stepních zeber
Rok vyhubení:
12. srpna 1883 uhynula poslední kvaga v ZOO Amsterdam, teprve pak se zjistilo, že v přírodě byly vyhubeny již tak o 5 let dříve (poslední dokumentované zastřelení kvagy v přírodě je z roku 1878)
Příčiny a způsob vyhubení:
Ještě počátkem 19. století žila na dolním toku řeky Orange početná stáda kvagy, avšak jihoafričtí Búrové a další Evropané ji začali bezhlavě masově vybíjet takovou rychlostí, že si ani zoologové nestihli všimnout jak rychle mizí, resp., že již kompletně z přírody zmizela. A důvod vybíjení? Jednak pro maso (hlavně vojska), ale především jako potravní konkurent domácích zvířat... Když Holanďané přišli do jižní Afriky a začali ji kolonizovat, přivezli si s sebou i domácí zvířata, která zebrám spásala jejich potravu, to samo o sobě zebrám komplikovalo život, ale farmáři je ve velkém i stříleli, aby tráva zbyla na kozy, ovce a další dobytek.
