Tygr balijský

Latinský název
Panthera tigris balica
Kmen
Strunatci (Chordata)
Podkmen
Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída
Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída
Savci (Mammalia)
Infratřída
Placentálové (Placentalia)
Řád
Šelmy (Carnivora)
Podřád
Kočkotvární (Feliformia)
Čeleď
Kočkovití (Felidae)
Podčeleď
Velké kočky (Pantherinae)

Rozměry
délka těla (bez ocasu) okolo 140 cm (samice o 20 cm méně), váha 90 - 100 kg (samice o 20 - 30 kg méně)
Popis
Nejmenší ze všech tygrů (jen o málo větší než jaguár) - nejblíže měl k tygru jávskému (také vyhubený) a sumatránskému. Všechny tyto tři indonéské poddruhy jsou nápadné velice tmavým intenzívně narudle žlutohnědým zbarvením, přičemž světlá barva břicha sahá jen velmi nízko. Charakteristický je tzv. rozpad pruhů (některé pruhy se rozpadávají na četné skvrny a tečky, tvořící místy i řetízky) a výrazné je i jejich větvení do dvou nebo i tří jazyků. Obvyklé, zvláště u samců, jsou mohutné licousy. Balijský tygr měl pruhy úzké, na zadní části husté, zatímco přední nohy a krk byly proužkované jen velmi řídce.
Zajímavosti
— vede se mnoho sporů o tom zda balijský a jávský tygr byly dva poddruhy nebo jen jediný, který se lišil jen mírně (Bali je od Jávy necelých 2,5 km, je tedy možné, aby se tygři v minulosti přes úžinu dostali)
— podle legendy mělo každé dítě narozené na Bali dostat amulet s černým korálem a zubem nebo kouskem kosti balijského tygra
— dnes existují pravděpodobně jen 3 fotky tohoto tygra (na všech je ulovený kus, který nesou lovci zavěšený za nohy na tyči). V muzeích je celkem 8 lebek, 5 kůží a několik kostí - v Bogoru (Indonésie), Leidenu (Nizozemsko), ve Frankfurtu, Stuttgartu, Londýně. Devátá lebka je v Budapešti, tam však stále není potvrzen původ.
Způsob života
žil samotářsky, jen kočky zůstávaly nějaký čas s mláďaty
Rozmnožování
Kočka po 14 - 15 týdnech březosti porodila 2 - 3 mláďata.
Mláďata
Porodní váha koťat mohla být 0,9 - 1,4 kg, rodila se slepá a bezmocná, matka je odstavila asi po roce, ale do 1,5 - 2 let s ní zůstávala.Potrava
obratlovci jako divoká prasata, muntžaci, sambaři, divoké slepice, leguáni, opice...Dožívá se
asi 8 - 10 letVýskyt

Biotop
husté lesyVyhynutí
Rok vyhubení:
27. září 1937 byla spatřena poslední samice v Sumbar Kima, existují však domněnky, že několik kusů přežilo až do 40. či dokonce 50. let
Příčina a způsob vyhubení:
Populace balijských tygrů zřejmě nikdy nebyla velká - vzledem k malým rozměrům ostrova, o to snazší byla její likvidace. Balijský tygr se stal obětí ztráty přirozeného prostředí na tak maličkém ostrově a především lovu. Byl sice součástí tradiční kultury, pohádek, legend atd., ale byl vnímán negativně, proto byl místními loven neustále... v podstatě ze strachu. Na lov tygrů na Bali přijížděli i cizinci... Lovilo se do želez na návnadu, poté byl tygr střelen z blízka. Počátkem 20. století záhuba tygra nabrala na síle a rychlosti - na Bali přišli holandští kolonialisté vyzbrojeni výkonými zbraněmi a skázonosnou viktoriánskou loveckou mentalitou. Pravidelně se oddávali lovu balijských tygrů... jen tak ze zábavy nebo ze sportu... Dlohou však nesportovali, střelnice byla brzy bez cíle...