Střevlička východní

Latinský název

Pseudorasbora parva

Kmen

Strunatci (Chordata)

Podkmen

Obratlovci (Vertebrata)

Nadtřída

Ryby kostnaté (Osteichthyes)

Třída

Paprskoploutví (Actinopterygii)

Nadřád

Kostnatí (Teleostei)

Řád

Máloostní (Cypriniformes)

Čeleď

Kaprovití (Cyprinidae)

img

Rozměry

délka 3 -6 cm, výjimečně 9 cm (rekordně okolo 12 cm), váha 0,2 - 3 g, výjimečně 10g (rekordně okolo 20 g)

Popis

Je stříbrná s tmavším pruhem na bocích a má relativně velké šupiny a zakulacené ploutve. Je to typická plevelná ryba. I přes veškeré snahy se nedaří regulovat její množství a tak je dnes střevlička rozšířena po celém našem území (obvykle vytlačuje původní slunku). Dravci ji sice loví, ale nikterak nevyhledávají. Krom toho je častým přenašečem různých parazitů, čímž ohrožuje i populace hrouzků a jiných původních ryb.

Zajímavosti

— střevlička při konzumaci potravy vydává zvláštní cvakavé zvuky
— střevlička východní dlouho neměla české jméno (jako mnoho u nás nežijících ryb), bezejmenná byla dokonce ještě počátkem 80. let, kdy se dostala na naše území a rybáři ji nedokázali určit. Začalo se jí neoficiálně říkat pseudorazbora (z latiny), parazbora nebo jen razbora, poté se začalo zavádět jméno hrouzkovec, ale až střevlička se ustálila
— i přes svůj relativně krátký pobyt u nás (od roku 1981) se stala nejplevelnějším druhem v českých vodách a předstihla tak i karasa stříbřitého

Způsob života

Žije v menších hejnech u dna nebo v bujné vegetaci, je velmi odolná a adaptabilní na aktuálním podmínky od prostředí až po potravu.

Rozmnožování

Samice v několika dávkách klade 2 - 5 tisíc jiker na kameny, větve nebo kořeny. Vajíčka jsou uvolňována v malém množství (desítky) po dobu i pěti měsíců, takže se střevlička kontinuálně množí po velkou část roku, čímž válcuje místní druhy. Jedna samice se tře s více samci, kteří pak potěr ochraňují až do vylíhnutí. Stejně tak se samci třou s více samicemi. Pohlavně dospívá v druhém roce

Mláďata

Postupně se líhnoucí potěr roste zpočátku velmi rychle.

Potrava

všežravec - především bentos (organismy ze dna) a plankton, příležitostně též jikry

Dožívá se

obvykle jen 2 - 3 roky (rekordně okolo 5 let)

Výskyt

Pochází z Asie - z povodí Amuru. V 60. letech však byla vysazena v Rumunsku a odtud se Dunajem dostala téměř do celé Evropy. Další ryby se do Evropy dostaly počátkem 80. let s plůdkem rostlinožravých amurů a tolstolobiků. Obdobně se rozšířila i po velké části Asie. Vysazena byla mj. na Tchaj-wanu nebo Fidži.
Mapa výskytu

Biotop

nejraději má stojaté mělké vody zarostlé vegetací, ale nevyhýbá se ani tekoucím vodám

Sponzoři

Cena adopce: 50 ,- Kč / měsíc