Páv korunkatý

Latinský název
Pavo cristatus
Kmen
Strunatci (Chordata)
Podkmen
Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída
Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída
Ptáci (Aves)
Nadřád
Letci (Neognathae)
Řád
Hrabaví (Galliformes)
Podřád
Bažanti (Phasiani)
Čeleď
Bažantovití (Phasianidae)

Rozměry
Samec měří okolo 2,2 m (z čehož připadá 1,5 m na ocasní krovky) a váží 4 - 6 kg, samice okolo 1 m a 3 - 4 kg
Popis
Páv korunkatý nebo též modrý, indický či obecný je již po tisíce let okrasným ptákem chovaným po celém světě - nejen v zoo, ale často i v zámeckých parcích nebo soukromých chovech. Samec je modrý, záda má zelenohnědá, křídla hnědá černě pruhovaná. Na konci ocasních krovek má typická paví oka. Samice je hnědo-šedá. Na hlavě mají oba korunku.
Vyšlechtěná byla také bílá, černoramenná a strakatá forma.
Zajímavosti
— jako okrasný pták je chován již více než 3000 let
— je národním ptákem Indie
— ocas pávů ve skutečnosti není pravý ocas, ale jen prodloužené ocasní krovky rostoucí již ze zad a tvořící tzv. vlečku
— páv korunkatý je občas křížen s pávem zeleným, křížencům se říká spalding (podle chovatelky, která s křížením začala)
— páv resp. jeho ocas sehrál významnou roli i při vzniku Darwinovy teorie - Darwin nejdříve nechápal, proč má páv takový ocas, když je to pro život spíše nevýhodné až poději přišel na správný význam a sestavil podle toho druhý princip výběru sexuálního partnera
— v některých oblastech Indie se pávi jedí
— na konci 19. století se v Austrálii rozšířil termín peacocking (páving nebo pávování) a používal se pro skupování nejlepších pozemků
— páv má nezastupitelné místo v mnoha mytologiích a legandách světa - např. v Sánskrtu je nazýván Mayura (cosi jako zabiják hadů), pro budhisty je symbolem moudrosti (jako u nás sova), Melek Taus - hlavní postava jezídismu (kurdské náboženství) má podobu páva a bývá nazýván paví anděl, paví pera byla i ve vikingských hrobech atd.
Způsob života
Jeden samec má obvykle 5 - 6 samic a ozývá se pronikavým křikem. Pávi jsou dobří letci, i když nevydrží letět dlouho. Největší žár přečkávají v úkrytech, večer se rádi popelí nebo chodí společně k napajedlům. Na noc vylétají do korun stromů, kde často hřadují společně.
Rozmnožování
Tok pávů je notoricky známý - samec doširoka roztahuje své ocasní krovky, naparuje se před slepicemi a většinou hlasitě křičí. V křovinatém porostu samice snáší na zem 3 - 8 vajec, které sama zahřívá 28 - 30 dní (ale jsou popsány i případy, kdy se sezení zúčastnil krátce i samec). O mláďata se stará sama. Po skončení toku samcům vypadávají ozdobná ocasní pera.
Mláďata
Pávata jsou nidifugní, tzn. nekrmivá, která hned po vylíhnutí opouští hnízdo a následují matku. Někdy vylézají pávici na záda a ta s nimi letí do bezpečí na nejbližší větev.Potrava
listy, semena, plody, zrní, hmyz a drobní plazi i savciDožívá se
až 15 let (rekordně okolo 23 let)Výskyt

Biotop
nejčastěji listnaté lesy a křoviny, ale i travnaté porostySponzoři
Jméno a příjmení/firma | Město |
Bělohoubková Jiřina | Chudeřice 58 |
Bílek Jiří | Bakov nad Jizerou |
Bílkovi Nikolka a Honzík | Klášter Hradiště nad Jizerou |
Bouma Martin | Brandýs nad Labem |
Futerovy Kristínka a Viktorka | Poděbrady |
Halodovi Anežka a Kristiánek | Kroměříž |
Hrušová Zuzana | Mnichovo Hradiště |
Chramostovi Venda a Dory | - |
Jiroušková Petra | - |
Kočí Milan | Kladno |
Krausová Lenka | - |
Kubinová Naďa | Trutnov |
Mešárová Marie | - |
Pazdera Jiří | Mladá Boleslav |
Prokopovi Matěj a Lucie | - |
Rodina Brodských | - |
Rodina Jandusova | - |
Svobodová Adélka | Pátek |
Svobodovi Eliška a Kája | Poděbrady |
Urbanová Adriana | Nová Paka |