Kur domácí - holanďanka

Latinský název
Gallus gallus f. domestica
Kmen
Strunatci (Chordata)
Podkmen
Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída
Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída
Ptáci (Aves)
Nadřád
Letci (Neognathae)
Řád
Hrabaví (Galliformes)
Podřád
Bažanti (Phasiani)
Čeleď
Bažantovití (Phasianidae)

Rozměry
váha kohouta 2 - 2,4 kg; slepice 1,6 -2 kg
Popis
Kur domácí, čili slepice je nejběžnějším domácím ptákem. Dle plemene se chovají pro maso, vejce, peří, na kohoutí zápasy atd.
Holanďanky jsou typické svým chocholem (někdy nazývaným také kapuca či kápě) z peří na hlavě. Mají nejčastěji černé peří a bílý chochol, ale existují ve třech základních typech: barevné s bílou chocholkou, celé jednobarevné (v obou případek jde o několik různých barev) a poslední typ je bílý s čenou kápí. Chovají se na vejce, ale hlavně z výstavních důvodů. Existují různé varianty, jako vousaté, kudrnaté.
Zajímavosti
Kur domácí obecně:
— domestikován byl z kura bankivského v Asii pravděpodobně ve 4. tisíciletí př. n. l. Některá plemena však nesou i gen kura Sonneratova. Dlouho se soudilo, že byl domestikován v Číně, to je dle posledních studií nepravděpodobné, stejně jako teorie o domestikaci na území dnešního Thajska. Dnes se v souvislosti s domeszikací slepice mluví o tzv. Harappské kultuře v údolí Indu (dnešní Pákistán).
— první domestikovaní kuři byli údajně chováni k zápasům, ale již ve Starověkém Egyptě znali chov na maso a dokonce již i na vejce (podle dochované písemné zpávy je choval faraón Thutmos III. v Botanické zahradě v Karnaku). Ve středověku to byli hlavně okrasní ptáci chovaní na dvorech a v parcích šlechty. Chov ve velké míře (a také výstavy slepic) probíhá až od počátku 19. stol.
— v 6. stol. papež Řehoř I. Veliký prohlásil kohouta za symbol křesťanství a v 9. stol. Mikuláš I. Veliký začal umísťovat kohouty na věže kostelů (korouhve)
— v dnešní době je v chovech na celém světě okolo 24 miliard slepic, což z nich činí nejpočetnější ptačí druh světa
— počet vajec, které slepice snese za život je pevně dán počtem vaječných buněk (ten je dán již při narození)
— jako nejstarší domácí kur je v Guinessově knize rekorů uvedená slepice, která pošla na selhání srdce ve věku 16 let
Holanďanky:
— v angličtině se holanďanky jmenují Poland nebo Polish - polské, ale jejich původ není zdaleka jasný - Polsko je jen jednou z variant, stejně jako Nizozemsko. Česky (a v mnohých dalších jazycích) je to holanďanka, mj. také proto, že v Nizozemsku bylo toto plemeno standardizováno.
— u nás se chovají od přelomu 19. a 20. stol.
Způsob života
Kuři domácí obecně žijí společenským způsobem v hejnech. V hejnech také hnízdí. Každé hejno má svou vnitřní hierarchii - pokud jednu slepicii zabijeme nebo odebereme z hejna, bývá hierarchie chvíli narušena, ale opět se obnoví. Pokud naopak do hejna přidáme nového jedince, může být hejnem zabit.
V domácích podmínkách jsou slepice chovány volně nebo ve výbězích (jeden kohout a několik slepic), na farmách apod. jsou slepice buď ve výbězích (velká hejna) nebo i jednotlivě v klecích.
Rozmnožování
Obecně slepice kura domácího bývají pohlavně dospělé od 4 - 6 měsíců, kohouti dospívají v 7 měsících. Inkubace trvá 21 - 23 dní. Domácí slepice mají šlechtěním potlačenou schopnost snášet vejce jen v období rozmnožování, proto snáší obvykle celý rok (neoplozená vejce), divoké slepice snáší cca 4 - 9 vajec v jedné snůšce.
Holanďanky nesou méně, obvykle tak do 140 vajec ročně.
Mláďata
kuřata jsou nekrmivá (žerou sami, nekrmí je rodiče), kvočna je vodí asi 6 - 7 týdnůPotrava
zrní, zelené krmení, žížaly, ponravy, hmyz, slimáci, krmné směsiDožívá se
slepice se mohou dožít podle plemene 5 - 10 let (průměrně 8, ale občas i 12, výjimečně i více - nejstarší slepici bylo 16 let).Výskyt

Biotop
předchůdce domácího kura, kur bankivský, žije v lesích a na jejich okrajích nebo v otevřených travnatých a křovinatých oblastechSponzoři
jméno a příjmení / firma | město |
---|---|
Boháčková Apolena | Semice |