Kur domácí - bantamka

Latinský název
Gallus gallus f. domestica "bantamka"
Kmen
Strunatci (Chordata)
Podkmen
Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída
Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída
Ptáci (Aves)
Nadřád
Letci (Neognathae)
Řád
Hrabaví (Galliformes)
Podřád
Bažanti (Phasiani)
Čeleď
Bažantovití (Phasianidae)

Rozměry
kohout 0,5 - 0,7 kg, slepice 0,4 - 0,6 kg
Popis
Kur domácí, čili slepice je nejběžnějším domácím ptákem. Dle plemene se chovají pro maso, vejce, peří, na kohoutí zápasy atd.
Bantamky jsou zakrslým okrasným plemenem - nikoli zdrobnělou variantou jiného plemene, tzn. že tzv. velká forma bantamek neexistuje. Jsou nevhodné k chovu na vejce (málo nesou) ani na maso (nejen, že jsou malé, ale maso není dobré). Typický je na bantamkách poměrně velký růžový hřeben, bílé ušnice a bohatý ocas kohoutů. Nejčastější barva je černá, bílá a modrá, ale existuje více než 20 dalších.
Bantamky létají mnohem lépe než většina ostatních plemen slepic.
Zajímavosti
Kur domácí obecně:
— domestikován byl z kura bankivského v Asii pravděpodobně ve 4. tisíciletí př. n. l. Některá plemena však nesou i gen kura Sonneratova. Dlouho se soudilo, že byl domestikován v Číně, to je dle posledních studií nepravděpodobné, stejně jako teorie o domestikaci na území dnešního Thajska. Dnes se v souvislosti s domeszikací slepice mluví o tzv. Harappské kultuře v údolí Indu (dnešní Pákistán).
— první domestikovaní kuři byli údajně chováni k zápasům, ale již ve Starověkém Egyptě znali chov na maso a dokonce již i na vejce (podle dochované písemné zpávy je choval faraón Thutmos III. v Botanické zahradě v Karnaku). Ve středověku to byli hlavně okrasní ptáci chovaní na dvorech a v parcích šlechty. Chov ve velké míře (a také výstavy slepic) probíhá až od počátku 19. stol.
— v 6. stol. papež Řehoř I. Veliký prohlásil kohouta za symbol křesťanství a v 9. stol. Mikuláš I. Veliký začal umísťovat kohouty na věže kostelů (korouhve)
— v dnešní době je v chovech na celém světě okolo 24 miliard slepic, což z nich činí nejpočetnější ptačí druh světa
— počet vajec, které slepice snese za život je pevně dán počtem vaječných buněk (ten je dán již při narození)
— jako nejstarší domácí kur je v Guinessově knize rekorů uvedená slepice, která pošla na selhání srdce ve věku 16 let
Bantamky:
— plemeno pochází asi ze 14. stol. z Velké Británi, ale prošlechtěno bylo i v Německu
— maso bantamek není dobré k jídlu
Způsob života
Kuři domácí obecně žijí společenským způsobem v hejnech. V hejnech také hnízdí. Každé hejno má svou vnitřní hierarchii - pokud jednu slepicii zabijeme nebo odebereme z hejna, bývá hierarchie chvíli narušena, ale opět se obnoví. Pokud naopak do hejna přidáme nového jedince, může být hejnem zabit.
V domácích podmínkách jsou slepice chovány volně nebo ve výbězích (jeden kohout a několik slepic), na farmách apod. jsou slepice buď ve výbězích (velká hejna) nebo i jednotlivě v klecích.
Rozmnožování
Obecně slepice kura domácího bývají pohlavně dospělé od 4 - 6 měsíců, kohouti dospívají v 7 měsících. Inkubace trvá 21 - 23 dní. Domácí slepice mají šlechtěním potlačenou schopnost snášet vejce jen v období rozmnožování, proto snáší obvykle celý rok (neoplozená vejce), divoké slepice snáší cca 4 - 9 vajec v jedné snůšce.
Bantamky nesou výrazně méně - pouze 60 - 90 vajec ročně. V důseldku genetických změn, bývají kohouti málo plodní a slepice se příliš nestarají o vejce ani potomstvo.
Mláďata
kuřata jsou nekrmivá (žerou sami, nekrmí je rodiče), kvočna je vodí asi 6 - 7 týdnů. Úmrtnost kuřat bantamek je ve srovnání s ostatními plemeny poměrně vysoká.Potrava
zrní, zelené krmení, žížaly, ponravy, hmyz, slimáci, krmné směsiDožívá se
slepice se mohou dožít podle plemene 5 - 10 let (průměrně 8, ale občas i 12, výjimečně i více - nejstarší slepici bylo 16 let).Výskyt

Biotop
předchůdce domácího kura, kur bankivský, žije v lesích a na jejich okrajích nebo v otevřených travnatých a křovinatých oblastechSponzoři
Jméno a příjmení/firma | Město |
Dohnalová Aneta | Myštěves |
Gregorová Margaréta | - |
Olivová Lenka | Hořátev |