Králík domácí

Rozměry

váha 0,8 - 1,6 kg (menší ani větší se nepovažují za zakrslé), ideálně 1,2 - 1,4 kg

Popis

Králík domácí je domestikovanou formou králíka divokého. Zakrslý rex oranžový, mezi chovateli označovaný jako Zrexor, je zakrslé krátké zavalité plemeno králíka oranžové barvy s bílým břichem, vyšlechtěné z novozélandského červeného a stříbřitého žlutého bez stříbřitosti. V poměru k tělu má velkou, ale krátkou a v čele širokou hlavu. Typické jsou mimořádně velké vypouklé oči, krátké, zaoblené a osrstěné uši a tzv. žabí tlama. Srst je jako u všech rexů krátká hustá a rostoucí kolmo z těla (délka musí být mezi 11 a 17 mm).
Zakrslé formy se obvykle nechovají na maso ani pro kůži, ale jako domácí mazlíčci.

Zajímavosti

— na přelomu letopočtu staří Římané v tzv. leporáriích chovali králíky na maso, přičemž za pochoutku považovali i maso ještě nenarozených králíčat
— ve středověku byli králíci v klášterech, jelikož se maso ještě neostrstěných mláďat považovalo za postní pokrm, což posvětil i tehdejší papež Řehoř I. Veliký (Dvojeslov) a také ve stájích, aby uklízeli zbytky potravy po koních
— v 16. stol. se objevili první bílí králíci, ale i jiné barvy a také masná plemena, v 17. stol. začíná chov pro kožešinu, od 19. stol. je chov králíků hlavně pro masnou produkci
— do Českých zemí se domácí králíci dostali až po Napoleonských válkách na konci 19. stol.
— české slovo králík pochází z německého kaninchen, přičemž došlo k záměně za podobně znějící königchen, tedy malý král, králík. Králičí samec se česky nazývá ramlík a samice ramlice. I tato slova pochází z němčiny a mají poněkud vulgární původ v německém slovesu remmeln, což je hovorově a vulgárně ,,souložit" nebo v případě králíků ,,pářit se" (podobným českým ekvivalentem je ,,šous...").
— první králík typu rex byl vyšlechtěn ve Francii v roce 1919, první zakrslý králík v Nizozemsku 1939, první zakrslý rex spatřil světlo světa až 1967 v Německu.