Gobio gobio
Strunatci (Chordata)
Obratlovci (Vertebrata)
Ryby kostnaté (Osteichthyes)
Paprskoploutví (Actinopterygii)
Kostnatí (Teleostei)
Máloostní (Cypriniformes)
Kaprovití (Cyprinidae)
délka obvykle jen 10 - 14 cm a váha 6 - 25 g, největší bývají dlouzí 18 cm a váží 60 g (rekordní 25 cm a 100 g)
Má vřetenovité tělo, spodní výsuvná ústa se dvěma řadami požerákových zubů a jedním vouskem v každém koutku. Hřbet je hnědý až hnědozelený, boky světlejší - žlutavé s tmavými skvrnami v řadě za sebou. Břicho je světlé - až bělavě namodralé. Hrouzci z čistých řek bývají barevnější.
— hrouzci bývají lidově nazýváni řízek, hřízek, řezan nebo podobně
— umí vyskočit nad hladinu, přičemž vrtí tělem a vydává tak vrčivý zvuk
— jsou prý až překvapivě velmi jemní a chutní, přesto se v kuchyni neobjevují kvůli svým malým rozměrům, při výlovech rybníků jsou skrmováni kachnám, husám. V nerudovské době však byli oblíbenou pochoutkou a coby grundle proslavili podolské a bránické restaurace. Později byli nahrazeni mřenkami, kterých se lovilo více.
— dříve se lovili s pomocí tzv. hasačertů - provázky ověšené různými cetkami, kterými se hrouzci naháněli do sítí
— podle výzkumů DNA v souvislosti s tvorbou nové systematiky se uvádí, že hrouzek obecný jsou ve skutečnosti pravděpodobně nejméně 4 samostatné druhy (zatím pro 4 existuje i nový latinský název).
Žije spíše u dna, často v mělké vodě a nedaleko od břehu. Tvoří skupiny nebo různě velká hejna (někdy i velmi početná) z jedinců stejné velikosti. Jsou věrni svému místu a i když je přeneseme o stovky metrů dále, obvykle se vrátí "domů".
Samice se vytírají ve 3 - 4 dávkách v květnu až červnu. Jedna může mít okolo 1000 - 3000 bezbarvých jiker o velikosti 1,5 mm, které se vyvíjí 6 - 10 dní.
