Andulka vlnkovaná

Latinský název
Melopsittacus undulatus
Kmen
Strunatci (Chordata)
Podkmen
Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída
Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída
Ptáci (Aves)
Nadřád
Letci (Neognathae)
Řád
Papoušci (Psittaciformes)
Čeleď
Psittaculidae
Podčeleď
Loriové (Loriinae)

Rozměry
délka okolo 18 cm, váha 25 - 50 g (divoké andulky bývají až o polovinu menší než ty "domácí")
Popis
menší a velmi oblíbený druh papouška. Po celou dobu byly považovány za příbuzné neofém, ale průzkum DNA ukázal na jejich příbuznost s lorii (dokonce byly i andulky i lori vyčleněny z čeledi papouškovitých do nové, která zatím nemá český název).
Původní divoké andulky jsou zelené se žlutou hlavou. V chovech se však vyskutuje téměř výhradně de facto "domestikovaná" forma, která byla vyšlechtěna v mnoha barvách. Chov divokých andulek se v evropských zoo zavádí ve větší míře někdy od roku 2005 (především v Německu).
Zajímavosti
― český název andulka pochází ze zkomoleného latinského druhového jména undulatus, což znamená vlnkovaný
― andulky žijí v suchých oblastech - dlouho bez vody, když hejno vodu najde, rozprostřou se andulky podél jejího okraje, většinou jich je však mnohem více než se podél vody vejde a tak se řadí i za sebe, přičemž zadní zatlačují ty přední do vody. Takto se utopí tisíce andulek (údajně jsou známy případy, kdy se jich při jedné zastávce utopilo několik tun)
― andulka byla vědecky popsána roku 1805, od roku 1840 nebo 1850 je chována v zajetí a dnes je to třetí nejběžnější domácí mazlíček (po psech a kočkách).
― samci andulek patří mezi 5 druhů papoušků, které se nejsnadněji naučí mluvit. V Guinnessově knize rekordů je papouškem s nejobsáhlejším slovníkem právě andulka, která disponovala 1728 slovy.
― v Německu byly právě na andulkách testovány Mendelovy zákony genetiky
Způsob života
v přírodě se shlukují do obrovských hejn, v kterých hledají vodu a potravu. V domácích chovech jsou držení buď v různě velkých skupinách ve voliérách nebo několik jedinců v kleci, nebo jednotlivě, aby se naučili mluvit.
Rozmnožování
když začne pršet a nastane hojnost potravy, oddělují se z velkého hejna malá hejnka a z nich pak hnízdní páry, které si hledají hnízdní dutinu. V severní Austrálii to bývá od červa do září, v jižní od srpna do ledna. Samička snáší 4 -6 vajec, na kterých sedí 18 - 21 dní. Pohlavně dospívají okolo 4 měsíců.
Mláďata
mláďata jsou holá, slepá a neschopná, oči otvírají po 10 dnech a opeřují se asi do 30 dní po vylíhnutí, až v této době vstupuje do hnízdní dutiny i samec a pomáhá s krmením mláďat. Po pěti týdnech začínají mláďata opouštět hnízda a v 6 - 8 týdnech jsou zcela odstavena.Potrava
hlavně semena trav, když zaprší a rostliny vyrostou, tak i zelené části rostlin. Vydrží dlouho bez vody (až 20 dní)Dožívá se
obvykle 5 - 10, zřídka i déle (až 15 let), v zajetí 10 - 18 letVýskyt

Biotop
otevřené oblasti s křovinatým porostem, otevřené zalesněné oblasti, pastvinySponzoři
Jméno a příjmení/firma | Město |
Cidlinová Vendulka | Kněžice |
Čábela Jan | Čábela |
Čapek Radimek | Písková Lhota |
Dlasková Pepinka | Mladá Boleslav |