Želva Vosmaerova

Latinský název

Cylindraspis vosmaeri

Kmen

Strunatci (Chordata)

Podkmen

Obratlovci (Vertebrata)

Nadtřída

Čtyřnožci (Tetrapoda)

Třída

Plazi (Reptilia)

Řád

Želvy (Chelonia)

Podřád

Skrytohrdlí (Cryptodira)

Čeleď

Testudovití (Testudinidae)

img

Rozměry

délka krunýře okolo 80 cm, délka nataženého krku a hlavy okolo 1 m, váha 60 a více kg

Popis

Větší ze dvou druhů obrovských želv, které obývaly ostrov Rodriguez. Byla výrazná svým dlouhým krkem a tzv. sedlovým krunýřem (zvýšeným v přední horní části). Ten želvě umožňoval vysoko vytáhnout krk a spásat vyšší rostliny a keře (přičemž druhá menší želva požírala nízkou trávu). 

Zajímavosti

— velkých želv s takto extrémně dlouhým krkem v minulosti existovalo více, občas bývají souhrně nazývány žirafí želvy
— v roce 1708 François Leguat publikoval článek o těchto želvách v evropském časopise, kde uváděl, že na ostrově žijí několikatisícové skupiny těchto želv - takové množství, že se po jejich krunýřích dá chodit, aniž člověk musel šlápnout na zem
— François Leguat také opěvoval výtečnou chuť jejich masa a především jater (a později téměř všichni zmiňovali, že nikdy nejedli nic lahodnějšího než játra této želvy)
— želvy vydržely až 15 týdnů bez potravy a pití (proto námořníkům sloužily jako živé konzervy)
— v současné době na ostrově Rodriguez existuje jakási zoo specializovaná na želvy obrovské (ze Seychel), která nese jméno François Leguata, je jedinou zoo ostrova a chová více než 500 těchto želv (což je jedna ze dvou největších skupin světa)
— velké želvy na ostrově šířily semena rostlin, což se v současné době neděje, proto bylo rozhodnuto vysadit zde nejbližší příbuzné - želvy obrovské - základ by měli tvořit jedinci z výše zmíněné želví zoo
— dnes můžeme kompletní vycpaninu vidět pouze v Pařížském muzeu, celý krunýř má pak Leiden (SRN) a Vídeň, fragment krunýře je ještě v Londýně. Výborný exemplář je k vidění v zoo La Vanille Réserve des Mascareignes na Mauríciu - podle této želvy je zhotoveno i několik modelů nacházejících se např. v Británii a taktéž naše želva.

Způsob života

Želva Vosmaerova žila po boku želvy rodriguzské (Cylindraspis peltastes), která byla také vyhubena v 19. století. Oba druhy vytvářely obrovská nekonečná stáda. Vzájemně si nekonkurovaly, jelikož obě spásaly jinou část vegetace.

Potrava

vyšší rostliny a listy a plody keřů

Výskyt

Rodriguez (ostrov patřící k Mauriciu - asi 600 km východně)
Mapa výskytu

Biotop

téměř celý ostov - travnaté a křovinaté pláně od mořského pobřeží až kopcovitý terém uprostřed ostrova

Vyhynutí

Rok vyhubení:
V roce 1795 byly naposledy spatřeny dvě tyto želvy živé. Předpokládá se, že k definitivnímu vyhubení došlo v prvních letech 19. století.
Příčina a způsob vyhubení:
Neobydlený ostrov Rodriguez byl objeven v roce 1500. Záhy začalo jeho pomalé osídlování a želvy se postupně staly součástí jídelníčku - v té době ovšem ještě nešlo o nic podstatného, jen občas želvy sloužily jako potrava pro místní, hrstku pirátů nebo několik holandských lodí. V roce 1708 však François Leguat publikoval článek o těchto želvách v evropském časopise, kde popisoval obrovská několikatisícová stáda těchto želv a také výtečnou chuť jejich masa a především jater. Tímto článkem se spustila lavina drancování Rodriguezu francouzskými a britskými loděmi (což rozhodně nebylo cílem Leguata). Již někdy na počátku 18. století začaly být želvy masově, coby živé konzervy, nakládány na lodě o odváženy. Každá loď jich prý brala, co uvezla - tím spíš, že jiné obrovské želvy z ostatních ostrovů (Mauricius, Réunion) rapidně ubývaly. Do roku 1768 byly prý z Rodriguezu ročně odváženy desítky tisíc želv. 

Sponzoři

Cena sponzoringu: libovolná (z administrativních důvodů však nejméně 500,- Kč, přičemž doba umístění sponzorské cedulky je 1 měsíc za každých 50 Kč)