Rozměry
samice dorůstají okolo 1m (až 1,3 m), samci obvykle jen 40 cm, největší kusy váží 3 - 5 kg
Popis
Úhoř tvarem těla připomíná více hada než rybu, hřbetní, ocasní a řitní ploutve splývají v jednu, břišní chybí. Rozeznává se úzkohlavá a širokohlavá forma. V larválním stádiu je vzhled natolik jiný (malá průhledná rybka), že byly larvy dlouho považovány za samostatný druh. Barva se v průběhu života mění - od nejmladších (tzv. monté) bez pigmentace, přes žlutou, hnědou až po stříbrnou u dospělých před migrací.
Zajímavosti
— úhoř má silně vyvinuté kožní dýchání, přežívá zahrabán v bahně nebo přechodně i bez vody
— v jeho krvi je silně toxický jed podobný zmijímu, už 0,5g úhořího jedu zabije během 4 minut středně velkého psa, vydra se s tímto však dokázala vypořádat a úhoře loví. Úhoří jed se rozkládá při teplotě 60°C, proto se úhoři bez problému používají v kuchyni (tepelnou úpravou se jed odbourává), nebezpečné však může být zasažení oka nebo otevřené rány úhoří krví.
— rekordně nejvyšší doložený věk úhoře byl 85 let, u nás se úhoř dožil nejvyššího věku 68 let - jako čtyřletý byl v roce 1912 vypuštěn do kašny České pojišťovny v Praze ve Spálené ulici a uhynul v roce 1976, přičemž krátce před smrtí se proměnil do třecí migrující podoby (tzv. stříbrný úhoř)
— všichni úhoři (odkudkoli, ať již z Evropy či Afriky) se třou v Sargasovém moři, někteří kvůli tomu musí absolvovat cestu dlouhou až 7000 km.
— když larvy doplují zpět do Evropy, či Afriky, mění se nejdříve na bezpohlavní jedince, část jich zůstává v brakických vodách ústí řek a část pluje řekami do vnitrozemí. Ti kteří zůstanou v brakické vodě se mění na samce, ti kteří plují dále se mění na samice, proto jsou v ČR de facto jen samice úhořů.
— velkým problémem pro rozmnožování úhořů jsou umělé překážky na řekách (jezy, elektrárny apod.), mnoho úhořů se místo tření dočká rozsekání turbínou hydroelektrárny
— od roku 2008 je úhoř veden v Červené knize jako kriticky ohrožený