Morče domácí

Rozměry

délka 20 - 36 cm, váha obvykle 0,7 - 1,2 kg, ale mohou mít i 1,8 kg

Popis

Domestikovaná forma jihoamerického divokého morčete. V průběhu let bylo vyšlechtěno mnoho plemen a mutací, lišících se barvou, délkou a uspořádáním srsti a také barvou očí.
Má válcovitou postavu s velkou hlavou a krátkým krkem, zaoblený zadek bez ocasu. Na předních nohou má 4 prsty, na zadních 3. Má 12 zubů, z toho 4 hlodáky a zbytek stoličky.

Zajímavosti

— již před objevením Ameriky Inkové (v dnešním Peru, Ekvádoru a Chile) chovali divoká morčata pro maso a kůži, ale také pro děti jako mazlíčky - v archeologických nálezech bylo několik mumifikovaných morčat, včetně různě barevných variant 
— poprvé zmínil morčata (dokonce ochočená) již Kryštof Kolumbus koncem 15. století, v 16. století byla přivezena do Evropy a od 18. století se chovají jako domácí mazlíčci, což začalo v Anglii a nejdříve bylo jen výsadou bohatých lidí. Masové obliby se chov morčat dočkal až po 2. světové válce
— dorozumívají se pomocí pestré škály zvuků, výborně slyší, dokonce i ultrazvuk
— nejznámějším důvodem chovu morčat je jako domácí mazlíčci, ve velké míře se však chovají i pro laboratorní a krmné účely (např. jako potrava hadů), v některých zemích (především v Jižní Americe) se běžně konzumují, jako u nás králíci. Své místo mají i v jihoamerickém lidovém léčitelství (šamani pomocí morčat "diagnostikují" nemoci) a při náboženských obřadech
— v mnoha jazycích je morče nazýváno prase nebo prasátko, většinou mořské (němčina, ruština, polština, maďarština), někdy guinejské (angličtina, holandština), indické (francouzština) nebo pod. Prasátko pochází z latiny, ale původ tohoto pojmenování není znám, stejně tak nejsou spolehlivě objasněny ani přídomky - existuje mnoho variant a doměnek, proč tomu tak je, ale ve skutečnosti to nikdo neví.