Kur domácí - hedvábnička

Rozměry

váha: kohout do 1,8 kg, slepice 1,4 kg

Popis

Kur domácí, čili slepice je nejběžnějším domácím ptákem. Dle plemene se chovají pro maso, vejce, peří, na kohoutí zápasy atd. 
Hedvábničky jsou typické svým nadýchaným peřím, které evokuje hedvábí, satén nebo savčí srst. Atypická je i černá barva kůže a kostí, modré uši a pět prstů na každé noze. Nejběžnější jsou bílé, ale existuje i řada dalších barev (hnědá, černá, červená, levandulová atd.) a také několik variant (např. vousaté). Hedvábničky se chovají především jako okrasné plemeno nebo jako domácí mazlíčci, ale běžné jsou také pro inkubaci vejcí jiných ptáků (hedvábničky vysedí cizí vejce).

Zajímavosti

Kur domácí obecně:
— domestikován byl z kura bankivského v Asii pravděpodobně ve 4. tisíciletí př. n. l. Některá plemena však nesou i gen kura Sonneratova. Dlouho se soudilo, že byl domestikován v Číně, to je dle posledních studií nepravděpodobné, stejně jako teorie o domestikaci na území dnešního Thajska. Dnes se v souvislosti s domeszikací slepice mluví o tzv. Harappské kultuře v údolí Indu (dnešní Pákistán).
— první domestikovaní kuři byli údajně chováni k zápasům, ale již ve Starověkém Egyptě znali chov na maso a dokonce již i na vejce (podle dochované písemné zpávy je choval faraón Thutmos III. v Botanické zahradě v Karnaku). Ve středověku to byli hlavně okrasní ptáci chovaní na dvorech a v parcích šlechty. Chov ve velké míře (a také výstavy slepic) probíhá až od počátku 19. stol.
— v 6. stol. papež Řehoř I. Veliký prohlásil kohouta za symbol křesťanství a v 9. stol. Mikuláš I. Veliký začal umísťovat kohouty na věže kostelů (korouhve)
— v dnešní době je v chovech na celém světě okolo 24 miliard slepic, což z nich činí nejpočetnější ptačí druh světa
— počet vajec, které slepice snese za život je pevně dán počtem vaječných buněk (ten je dán již při narození)
— jako nejstarší domácí kur je v Guinessově knize rekorů uvedená slepice, která pošla na selhání srdce ve věku 16 let

Hedvábničky:
— plemeno pochází pravděpodobně z Číny (ačkoli pro to nejsou žádné důkazy), první zprávy o "chlupatém kuřeti" přivezl ve 13. stol. do Evropy Marco Polo. 
— na západ a potažmo do Evropy se hedvábničky dostaly zřejmě díky frekventované Hedvábné stezce. V Evropě tehdy panoval mýtus, že jde o křížence slepice s králíkem