Krkavec velký

Rozměry

56 - 78 cm a 0,7 - 2 kg, rozpětí křídel okolo 1 - 1,5 m. Obecně platí, že ptáci z chladných oblastí (Grónsko, Himaláje apod.) jsou větší

Popis

Největší z našich pěvců - celý kovově černý s velkým a vysokým zobákem, na hrdle mu často odstává peří. Ocas je klínový (podle toho lze krkavce i v letu odlišit od vrány či havrana).

Zajímavosti

— mnoho lidí si plete krkavce z havranem, ovšem rozdíl je zcela evidentní i laikům - krkavec má černý zobák, který je na vrchní straně u kořene opeřený, zatímco havran má zobák šedohnědý a neopeřený
— ve středověku u nás hojně hnízdil, potom zcela zmizel, nově v ČR opět hnízdí až od roku 1968
— pověstná je jeho inteligence - najde-li např. mrtvolu zvířete, s kterou si nedokáže poradit, přivolá vlky nebo kojoty, aby mu ji načali (do otevřené mršiny se pak snadno dostane); občas si schovává potravu na horší časy, přičemž si pamatuje nejen vlastní schovky, ale i skrýše ostatních, kterým tu a tam kus žvance ukradne. Proto také často potravu schovávají jen na oko, aby zmátli ostatní.
— je to jeden z mála ptáků, který si hraje - jen tak pro potěšení - nejčastěji na honěnou (klidně i s vlky), známá je letová akrobacie, ale i klouzání po zasněžených valech...
— dalším krkavčím fenoménem je hlas - má asi 30 různých vlastních zvukových projevů, ale krom toho se velmi snadno a velmi často učí i jiné zvuky - včetně zvuků jiných zvířat (např. štěkání psa), předmětů (např. vrzání dveří) nebo lidské řeči, v mluvení jsou obvykle nesrovnatelně lepší než papoušci (opakují nejen slova, ale výborně napodobují i intonaci a barvu hlasu)
— v okolí Mount Everestu žijí až do výšky 6.350 m.n.m.
— jsou velmi srdnatí, když brání svá mláďata, nasazují vlastní život a většinou jsou úspěšnější - z letu se svými velkými zobáky vrhají na nepřátele. Ubrání se sovám, kunám i větším šelmám, jsou schopni zaútočit i na člověka, je-li příliš blízko hnízda
— jde o monogamní zvířata, která tvoří páry na celý život nebo na velmi dlouhou dobu, přesto se občas vyskytuje "cizoložství" - samec zaletí na hnízdo cizí samice a spáří se s ní, zatímco její partner je někde mimo
— je národním ptákem Bhútánu (bhútánský král nosí krkavčí korunu) a státním ptákem kanadského Yukonu
— symbolika, mytologie, náboženství atd.
• pro židy, křesťany i muslimy je krkavec prvním zvířetem vypuštěným z Noemovy Archy - chodil po souši sem a tam dokud se voda nevsákla do země... Výkladů legendy o Noemově Arše je více, podle židovské verze byl krkavec potrestán za to, že se jako jeden ze tří zvířat oddával kopulaci i během Potopy
• podle Koránu učil kravec Kaina, jak pohřbít Ábela
• v Anglii se podle legendy tradovalo, že Anglie nepadne do cizích rukou dokud budou krkavci na Toweru (jsou tam dodnes)
• některé národy Kamčatky a Čukotky (hlavně Korjaci a Čukčové) věřili, že život stvořil Kutch - bůh s krkavčí podobou (obdobně národy Sibiře, severovýchodní Asie a Indiáni a Eskymáci severozápadního pobřeží věřili, že krkavec byl obojí - Bůh Stvořitel i Trickster, čili podvodník)
• americké indiánské kmeny, ale též Keltové, Vikingové atd. měli krkavci protkanou celou mytologii, veškeré legendy a pohádky... krkavci měli mnoho podob a jmen - bez nich by byla mytologie o polovinu tenčí - např. dva pobočníci severského boha Odina byli krkavci (jeden mu sloužil jako oči, druhý jako uši)
• ve Švédsku krkavci představují duchy zavražděných, v Německu duchy zatracených... Většinou je spojován s něčím špatným, či zlým - kvůli černé barvě, kvůli požírání mršin i kvůli vysedávání na hřbitovních zdech