Kachna domácí - indický běžec

Latinský název
Anas platyrhynchos f. domestica "Indian Runner"
Kmen
Strunatci (Chordata)
Podkmen
Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída
Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída
Ptáci (Aves)
Nadřád
Letci (Neognathae)
Řád
Vrubozobí (Anseriformes)
Čeleď
Kachnovití (Anatidae)

Rozměry
Rozměry domácích kachen jsou velmi různé podle plemene (existují i zakrslá plemena), indičtí běžci dosahují délky (výšky) od 50 do 76 cm a hmotnosti 1,4 - 2,3 kg.
Popis
domestikovaná forma kachny divoké, chovaná pro maso, vejce, peří nebo jako okrasný pták. Často se za domácí kachny nesprávně označují i pižmovky domácí, to je ale jiný druh, domestikovaný z pižmovky velké.
Indický běžec je chován hlavně na maso a také k vyčištění zahrad od slimáků. Je typický svýma dozadu posunutýma nohama a vzpřímeným postojem. Zbarvení může být různé, od přírodních, přes strakaté nebo různé jednobarevné až po čistě bílé.
Zajímavosti
Kachny domácí obecně:
― domestikace kachny je zahalena tajemstvím, předpokládá se, že se datuje do 3. nebo 2. tisíciletí př. n. l. a že k ní došlo součastně na dvou nebo třech místech - v Egyptě a Mezopotámii, v Číně a v Řecku a Římě (tam se možné ale dostaly kachny již domestikované).
― ve starověku byla kachna (drahou) delikatesou bohatých, ve středověku postním jídlem
― domácí kachny měly dlouho jen přírodní zabrvení, bílé kachny jsou až až od 16. - 17. století, o něco později vznikly i kachny strakaté nebo jinak barevné a také zakrslé nebo chocholaté
― V Evropě je jejich chov v pozadí za slepicemi, nejoblíběnější jsou jednoznačně v Číně
― z kachních vajec Číňani vyrábí konzervací ve směsi vápna, jílu, popela a rýžových otrub pochoutku zvanou stoletá nebo černá vejce. Jsou to syrová silně zapáchající vejce se zesklovatělým černým bílkem a mazlavým tmavošedým nebo tmavozeleným žloutkem
― ve vietnamské kuchyni se využívá kachní krev k přípravě tradičního pokrmu Tiet canh (z kachní krve, masa, vnitřností, arašídů, rybí omáčky, bylinek a koření)
― někdy se kachny nacpávají šiškami, stejně jako husy, čímž dochází ke zbytnění jater, používaných poté mj. k přípravě speciálního koláče foie gras (originál je však z husích jater). Nacpávání je však v posledních letech velmi omezováno a v některých zemích (např. Německo) zakázané.
Indičtí běžci:
― jde o poměrně staré plemeno - asi tisíc let (některé prameny uvádí i 2000 let), které nepochází zřejmě z Indie, jak název napovídá, ale z Indonésie, odkud jsou i první zprávy (z ostrovů Jáva, Lombok a Bali). Nebylo vyšlechtěno cíleně, ale náhodně.
― do Evropy se poprvé dostali v 16. století - do Nizozemska, když je námořníci na Jávě nakládali na lodě jako zdroj potravy (masa a vajec). Záhy z Evropy ale opět zmizeli. Po druhé (a již definitivně) se v Evropě objevili 1830 v Anglii.
― u nás nejde o příliš běžné plemeno, zato v Německu a Anglii jsou natolik oblíbení, že tam existují i chovatelské kluby indických běžců.
― pro své skupinové chování se indičtí běžci využívají i pro výcvik pasteveckých psů.
Způsob života
Kachny se chovají obvykle ve skupinách na rybníku nebo jiné vodní ploše (ačkoli není bezpodmínečně nezbytná), ale existují i velkochovy, kde jsou kachny v halách na roštech, podobně jako brojleři.
V polovině 20. století byl v Československu zaveden tzv. kaprokachní systém, kdy byly kachny chovány na kapřích rybnících (kachny trusem obohacují vodu o živiny, které spotřebovávají kapři).
Indičtí běžci jsou skupinoví ptáci, v domácích chovech nejčastěji chovaní ve skupinkách (v poměru cca 1 kačer a 3 kachny), nevyžadují vodu, ale vždy je to lepší. Nutností je naopak úkryt proti slunci a také zimě. Velmi rychle a obratně běhají.
Rozmnožování
Mnoho plemen kachen ztratilo hnízdní pudy a není schopno vysedět vejce ani se postarat o potomstvo, proto musí být rozmnožována uměle v líhních. Inkubace 28 - 29 dní. Masná plemena kachen nesou až 150 vajec ročně, nosná plemena okolo 300.
Indičtí běžci své potomstvo většinou neodchovávají, kachně se to podaří jen zřídka. Nesou 180 - 200 vajec ročně.
Mláďata
Kachňata mají silný imprinting (vtisknutí) - koho nebo co vidí prvně po vylíhnutí si do paměti vtisknou jako svou matku (nejen kachnu, ale běžně i člověka nebo třeba nějaký předmět, např. balón), toto vtisknutí se nezmění za celý kachní život. Jsou nekrmivá (žerou sama) a rychle přibývají na váze.Potrava
mikroorganismy, vodní rostliny, drobní živočichové, ale i vařené brambory, šrot, zrní nebo krmné směsi. Potrava může být i méně kvalitní (jak napovídá rčení o kachním žaludku). Kachny se nepasou.Dožívá se
pokud není dříve zabita, může se dožít 8 - 12 let, někdy o něco déleVýskyt
