Sklípkan plaménkový

Brachypelma auratum

English name Mexican flame knee tarantula    Deutche name Rotbeinvogelspinne    Russian name Паук-птицеед Brachypelma auratum   


Kmen: Členovci (Arthropoda)
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata)
Třída: Pavoukovci (Arachnida)
Řád: Pavouci (Araneae)
Čeleď: Sklípkanovití (Theraphosidae)

Rozměry

délka těla samic okolo 8 cm, samců cca 5,5 cm, rozpětí nohou okolo 15 cm (samci jen 12 - 14 cm)

Popis

černý robustní a velmi přizpůsobivý zemní sklípkan s oranžovými nebo červenými "koleny" a světle žlutými proužky na nohách. Neagresívní druh, přesto agresívnější než většina ostatních sklípkanů rodu Brachypelma. Jejich kousnutí není pro člověka nebezpečné. Mladí jsou velmi klidní, dospělí (zvláště staří samci) jsou spíše plaší.

Zajímavosti

― v nebezpečí se nesnaží kousat, ale nohama ze zadečku uvolňuje žahavé chloupky, které na pokožce pálí a svědí, ještě nebezpečnější jsou při vdechnutí. Tyto žahavé chloupky se odborně nazývají urtikační - od slova urtica, což je latinsky kopřiva.
― sklípkanům se někdy říká tarantule - stejně jako v angličtině, nicméně tento název je vlastně nesprávný - původně se tak jmenoval slíďák tarentský (Lycosa tarantula) a jméno tarantula odráželo jeho výskyt u italského města Taranto. 
― v ČR sklípkani pochopitelně nežijí, nicméně žijí zde tři velmi příbuzní pavouci, které česky nazýváme sklípkánci
― nejstarší fosilní nálezy sklípkanů jsou asi 350 milionů let staré, vzhledem k tomu, že sklípkani v průběhu tak dlouhé existence téměř nezměnili, jsou považováni za "živé fosílie"

Způsob života

Žijí samostatně, jsou soumrační až noční. Hrabou si nory v jílovité půdě pod kameny, kládami nebo i pod základy domů, ale rád také šplhá. Roste velmi pomalu , během života se několikrát svléká - obvykle jednou za rok, ale občas i častěji - když přijde o končetinu nebo žahavé chloupky. Žije v chladnějších oblastech a dobře snáší i teplotní výkyvy, naopak nesnáší teplo, jaké je v nižších oblastech, kde žijí ostatní druhy rodu Brachypelma. Krátce zimuje.

Rozmnožování

Pohlavní dospělosti dosahují asi ve 4 - 5 letech. Rozmnožování pavouků je výrazně odlišné od savců nebo i jiných zvířat. Na počátku samec utká síť o kterou tře břicho, čímž uvolní sperma. Do spermatu pak namočí pedipalpy (též makadla - malé přední přídavné "nekráčivé" končetiny sloužící k přidržování kořisti, samci na nich mají i pářící orgány). Pedipalpy nasají sperma a udrží jej při životě dokud sklípkan nepotká samici. Jakmile potká samičku ochotnou se rozmnožit, vstrčí jí pedipalpy do otvoru na spodní straně břicha, kde má pohlavní orgány a oplodní ji. Po tomto krátkém aktu velmi rychle mizí, aby se nestal potravou samičky (i když se to u toho druhu stává málokdy). 2 - 3 měsíce po takovémto páření samička v noře vytváří kokon, který obsahuje okolo 600 - 800 vajíček (někdy méně. Po celou dobu kokon hlídá, nevzdaluje se od něj nebo jej nosí s sebou a je poměrně agresívní.
V zajetí je nutné před obdobím rozmnožování snížit teplotu a nejlépe nechat i krátce zimovat.

Mláďata

Po 5 - 6 týdnech se líhnou malí pavoučci, kteří zůstávají ještě nějaký čas u kokonu, kde tráví žloutkový váček. Svlékají se mnohem častěji než dospělci - většinou několikrát do roka. Mladí sklípkani jsou velmi klidné.

Potrava

hmyz, larvy a další bezobratlí a jejich vývojová stádia, ale také malé ještěrky. samci často drží hladovku (čímž prodlužují dospívání)

Dožívá se

samci okolo 5 - 6 let, samice 12 - 15, v zajetí až 25 let (samci žijí asi rok od dosažení pohlavní dospělosti a posledního svlékání, samice žijí ještě 10 - 20 let po dosažení pohlavní dospělosti)

Výskyt

mexické státy Guerrero a Michoacán

Biotop

suché oblasti horských lesů až do nadmořské výšky 1000 m n. m., ale také u silnic a v obydlených oblastech, v blízkosti lidských obydlí.

Sponzoři

Cena adopce: 60 ,- Kč / měsíc
Toto zvíře adoptovali:

jméno a příjmení / firma město datum do počet zvířat
       
       

Fotografie


ZOO plná zážitků
По-русски Deutsch По-русски
Poslat email Homepage
Zoo Chleby