Kur domácí - bantamka

Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: Ptáci (Aves)
Nadřád: Letci (Neognathae)
Řád: Hrabaví (Galliformes)
Podřád: Bažanti (Phasiani)
Čeleď: Bažantovití (Phasianidae)

Rozměry

kohout 0,5 - 0,7 kg, slepice 0,4 - 0,6 kg

Popis

Kur domácí, čili slepice je nejběžnějším domácím ptákem. Dle plemene se chovají pro maso, vejce, peří, na kohoutí zápasy atd.
Bantamky jsou zakrslým okrasným plemenem - nikoli zdrobnělou variantou jiného plemene, tzn. že tzv. velká forma bantamek neexistuje. Jsou nevhodné k chovu na vejce (málo nesou) ani na maso (nejen, že jsou malé, ale maso není dobré). Typický je na bantamkách poměrně velký růžový hřeben, bílé ušnice a bohatý ocas kohoutů. Nejčastější barva je černá, bílá a modrá, ale existuje více než 20 dalších.
Bantamky létají mnohem lépe než většina ostatních plemen slepic.

Zajímavosti

Kur domácí obecně:
— domestikován byl z kura bankivského v Asii pravděpodobně ve 4. tisíciletí př. n. l. Některá plemena však nesou i gen kura Sonneratova. Dlouho se soudilo, že byl domestikován v Číně, to je dle posledních studií nepravděpodobné, stejně jako teorie o domestikaci na území dnešního Thajska. Dnes se v souvislosti s domeszikací slepice mluví o tzv. Harappské kultuře v údolí Indu (dnešní Pákistán).
— první domestikovaní kuři byli údajně chováni k zápasům, ale již ve Starověkém Egyptě znali chov na maso a dokonce již i na vejce (podle dochované písemné zpávy je choval faraón Thutmos III. v Botanické zahradě v Karnaku). Ve středověku to byli hlavně okrasní ptáci chovaní na dvorech a v parcích šlechty. Chov ve velké míře (a také výstavy slepic) probíhá až od počátku 19. stol.
— v 6. stol. papež Řehoř I. Veliký prohlásil kohouta za symbol křesťanství a v 9. stol. Mikuláš I. Veliký začal umísťovat kohouty na věže kostelů (korouhve)
— v dnešní době je v chovech na celém světě okolo 24 miliard slepic, což z nich činí nejpočetnější ptačí druh světa
— počet vajec, které slepice snese za život je pevně dán počtem vaječných buněk (ten je dán již při narození)
— jako nejstarší domácí kur je v Guinessově knize rekorů uvedená slepice, která pošla na selhání srdce ve věku 16 let

Bantamky:
— plemeno pochází asi ze 14. stol. z Velké Británi, ale prošlechtěno bylo i v Německu
— maso bantamek není dobré k jídlu

Způsob života

Kuři domácí obecně žijí společenským způsobem v hejnech. V hejnech také hnízdí. Každé hejno má svou vnitřní hierarchii - pokud jednu slepicii zabijeme nebo odebereme z hejna, bývá hierarchie chvíli narušena, ale opět se obnoví. Pokud naopak do hejna přidáme nového jedince, může být hejnem zabit.
V domácích podmínkách jsou slepice chovány volně nebo ve výbězích (jeden kohout a několik slepic), na farmách apod. jsou slepice buď ve výbězích (velká hejna) nebo i jednotlivě v klecích.

Rozmnožování

Obecně slepice kura domácího bývají pohlavně dospělé od 4 - 6 měsíců, kohouti dospívají v 7 měsících. Inkubace trvá 21 - 23 dní. Domácí slepice mají šlechtěním potlačenou schopnost snášet vejce jen v období rozmnožování, proto snáší obvykle celý rok (neoplozená vejce), divoké slepice snáší cca 4 - 9 vajec v jedné snůšce.
Bantamky nesou výrazně méně - pouze 60 - 90 vajec ročně. V důseldku genetických změn, bývají kohouti málo plodní a slepice se příliš nestarají o vejce ani potomstvo.

Mláďata

kuřata jsou nekrmivá (žerou sami, nekrmí je rodiče), kvočna je vodí asi 6 - 7 týdnů.
Úmrtnost kuřat bantamek je ve srovnání s ostatními plemeny poměrně vysoká.

Potrava

zrní, zelené krmení, žížaly, ponravy, hmyz, slimáci, krmné směsi

Dožívá se

slepice se mohou dožít podle plemene 5 - 10 let (průměrně 8, ale občas i 12, výjimečně i více - nejstarší slepici bylo 16 let).

Výskyt

předchůdce domácího kura, kur bankivský, žije v Asii od severovýchodní Indie a jižní Číny po Malajsii, Indonésii a Filipíny, izolované skupiny také v Oceánii na Marianách a Vánočním ostrově.