|
|
 |
|
ZOO
Chleby.o.p.s.
za významnou
podporu děkujeme:
|
 |
|
|

Olivier "La Buse" LEVASSEUR
* 1688 nebo 1690 - † 7.července 1730
Největší pirát historie a uchvatitel největší pirátské kořisti
všech dob - Portugalského pokladu
Narodil se ve francouzském Calais během devítileté války
(přesné datum není známé) do bohaté buržoazní rodiny. Po obdržení vynikajícího
vzdělání se stal námořním důstojníkem.
Během války o španělské dědictví (1701-14) se z rozhodnutí
krále Ludvíka XIV. stal lupičem pro Francouzskou korunu. Když však válka
skončila jeho lodi se do Francie nevrátily a místo toho se Lavasseur připojil k
anglickému pirátu Benjaminu Hornigoldemovi. Brzy se ukázal se jako výborný vůdce
a námořník a ačkoli měl už v té době jizvu přes jedno oko, byl pro svou rychlost
nazýván La Buse (káně). Po roce se rozhodl zkusit štěstí v západní Africe. Spolu
s Howellem Davisem a Thomasem Cocklynem napadli a dobili otrokářský přístav v
Beninu. Následující rok ztroskotal v Mozambickém průlivu a zůstal na Anjouanu
(Komory). Tam přestal definitivně vidět na své poraněné oko a začal nosit
typickou pirátskou pásku přes oko.
V roce 1721 si spolu s Johnem Taylorem a Edwardem Englandem
zřídil základnu na ostrově Sainte-Marie (Madagaskar) odkud podnikal rozsáhlé
pirátské výpravy. Nejprve vyplenili Lakadivy a kořist prodali Holanďanům. Potom,
už bez Taylora, uskutečnili největší pirátský lup v historii pirátství Indického
oceánu. Zachytili portugalskou galeonu Nosa Senhora do Cabo (Panna Marie Kapská)
plnou pokladů patřících biskupu z Goy (zvaný též Patriarcha Východní Indie) a
Místokráli Portugalska. Oba, vracejíc se do Lisabonu, byli na palubě galeony. Ta
byla předtím poškozená v bouři, proto bylo všech 72 děl svrženo do moře, aby se
zabránilo potopení. Piráti ovládli loď i portugalský poklad bez jakéhokoli
soustředěného útoku!!! Galeona vezla zlaté a stříbrné pruty, desítky beden
plných zlatých Guineí, diamanty, perly, hedvábí a množství uměleckých a
církevních předmětů z Katedrály Sv. Kateřiny v Goy. Nejcenější kořistí však byl
„Ohnivý kříž z Goy” - 7 stop (přes 2 metry) dlouhý zlatý kříž, posázený
diamanty, rubíny a smaragdy. Byl tak těžký, že jej na pirátskou loď nakládali 3
muži. Somotný kříž měl hodnotu několikrát převyšující hodnotu celé lodi!!! Celý
poklad byl tak velký, že se piráti ani neobtěžovali s okrádáním lidí na palubě,
což byla běžná rutina. Hodnota kořisti byla v roce 1968 vyčíslena na 100 milionů
liber (téměř 3 biliony Kč, ovšem hodnota je ještě vyšší neboť částka byla
přepočítána na inflaci k roku 1968).
La Buse rozdělil každému z pirátů 50.000 zlatých Guineí
(dnešních 7,5 milionů liber, tedy přes 200 milionů korun) a 42 diamantů.
Lavasseur si ponechal Ohnivý kříž a o zbytek se podělil rovným dílem s Taylorem.
Od té doby se však z lovců stala kořist - šly po něm všechny válečné lodě a krom
toho i ostatní piráti. V roce 1724 tedy La Buse vyslal vyjednavače o amnestii
pro všechny piráty, kteří by se vzdali pirátství. Francouzská vláda sice
souhlasila, nicméně požadovala naprostou většinu pirátských kořistí. To bylo pro
La Buse nepřijatelné, proto se rozhodl poklad schovat a uklidit se do ústraní.
Jako lodivod se nechal najímat okolo Madagaskaru, až jej
jednou najal kapitán, jehož jako pirát kdysi přepadl. La Buse jej nepoznal, byl
zajat (u Fort Dauphinu, Madagaskar) a vydán spravedlnosti. Byl převezen do Saint
Denis (Réunion) a 7. července 1730 v 5 hodin odpoledne veřejně pověšen.
Legenda říká, že když jej věšeli a měl oprátku kolem krku,
hodil do davu svitek papíru s kryptogramem a zvolal „Najděte můj poklad, jestli
to dokážete”. La Buse je pohřben na historickém hřbitově v Saint Paul (Réunion).
Jeho hrob je dnes jednou z největších turistických atrakcí ostrova a jeho poklad
dodnes láká množství „zlatokopů” z celého světa. Ti hledají (někteří soustavně i
40 let) na nejrůznějších místech Indického oceánu. Nejčastěji v okolí Bel Ombre
na Seychelském ostrově Mahé, ale další „zaručené” lokality jsou i na Réunionu a
Mauríciu. |
|

hrob La Buse na Réunionském hřbitově La Marin
v St. Paul |
|
UPOZORNĚNÍ:
Veškeré
grafické prvky těchto stránek a jejich části podléhají
Autorskému zákonu (Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o
právech souvisejících s právem autorským a o změně některých
zákonů). Jejich kopírování nebo jiné používání je povoleno ve
smyslu uvedeného zákona pouze k osobní (neveřejné) potřebě. Tyto
prvky nesmí být použity na jiných internetových stránkách než na
těchto a na stránkách autora. |
|
|
|